Když přijde čas rozmnožování, mravenci vylétnou do vzduchu. Někteří pak musí i přepadat a vraždit

„Většinou vylezou někam na povrch mraveniště, tam se shromáždí a za určitého typu počasí, většinou v podvečer, vylétají do vzduchu, kde se budoucí královny spojují se samečky z jiného mraveniště,“ říká zoolog.

Lidé si nejčastěji mohou všimnout okřídlených jedinců na stromech, na chodnících, na zemi, když oplozené samičky hledají místo pro založení nové kolonie. „Když se mravenci rojí, tak s budoucí královnou neodchází část původního mraveniště, jako je tomu u včel, ale každá královna si zakládá nové mraveniště sama,“ dodává Roman Kössl.

Jen velmi málo oplozených mravenčích královen ale podle něj nakonec svou kolonii založí a udrží při životě. Mnoho z nich padne za oběť predátorům, další uhynou během zakládání mraveniště vysílením nebo proto, že si vybraly nevhodné místo.

Lesní mravenčí královny se dokonce musí stát vražedkyněmi. „Mladá oplozená královna musí nejdříve najít mraveniště jiného lesního druhu. To přepadne, vloudí se do něj, zavraždí původní královnu a obsadí už fungující mraveniště,“ popisuje zoolog.

Využívá přitom strategický postup. „Kdyby tam vnikla jen tak, mravenci z toho mraveniště ji okamžitě poznají podle pachu a zabijí jako nepřítele. Ona ale nejprve přepadne stráže mraveniště, pomaže se jejich pachem, a tím získá takovou vstupenku,“ vypráví Roman Kössl.

„Postupně, jak prochází mraveništěm, zabíjí další mravence a získává jejich pach. Až nakonec, když dojde ke královně, ji už ti mravenci přijmou za svojí a ona může původní královnu zabít. Potom začne klást svoje vajíčka, mravenci se starají o její larvičky, vychovají její mravence a původní kolonie postupně vymře. Rodí se už jenom ten nový druh lesního mravence,“ dodává.