Karel Matěj Čapek-Chod: Chvojka. Tragický příběh o nevěře a trestu za ni z doby první světové války
Venkovský kolář, čtyřicátník Martin Kloch je odvelen na válečnou frontu. Jeho mladá žena Markyta zůstává doma na vsi… Sama bezdětná… Povídka Chvojka je tragickým příběhem milostného trojúhelníku.
Příběh o nevěře a trestu za ni se odehrává za první světové války na chodském venkově. Jeho autorem je Karel Matěj Čapek-Chod, klasik literárního naturalismu.
Text vyšel v roce 1919 v knize Ad hoc!, která má podtitul Romaneta, povídky a črty z dob světové války.
V roce 1970 byl podle povídky Chvojka natočen stejnojmenný film v hlavních rolích s Radovanem Lukavským a Marií Málkovou.
Vtom cinkla na zámeckých hodinách jedna a Markyta byla zachráněna před mrtvými. Teď už k ní nemají přístupu. Ale pro živé je stále stejně dokonale chycena jako předtím. Líp kdyby jí byli mrtví na kousky roztrhali, než aby někdo z vesnice zvěděl… Ve vsi zakokrhal kohout, druhý, v téže minutě třetí a zanedlouho všichni výsměšně vytrubovali, že Markyta kolářka klečí u hřbitovních vrátek, k nimž ji ruka boží přikula z trestu za hřích, jehož se dopustila.
Karel Matěj Čapek-Chod
Ač je dnes známý především jako romanopisec (romány Turbina, Jindrové nebo Kašpar Lén Ctitel), napsal Karel Matěj Čapek-Chod (1860-1927) desítky povídek. Svoji první povídkovou knihu vydal domažlický rodák pod jednoduchým názvem Povídky jako dvaatřicetiletý v roce 1892.
Následovaly Nedělní povídky, soubor s názvem Z města i obvodu, Siláci a slaboši, Ad hoc!, Durové povídky nebo Čtyři odvážné povídky. Příběhy, které v nich zachytil, se odehrávají na rodném Chodsku, na Olomoucku, kde začínal svoji novinářskou praxi, ale i v Praze, kde strávil většinu svého dospělého života.
Jiný chodský rodák, spisovatel a kněz Jindřich Šimon Baar o svém literárním kolegovi a vrstevníku napsal: „Příliš se uzavíral do sebe, málo o něm proniklo důvěrnějších zpráv do veřejnosti a tím se stalo, že dlouhá léta mezi námi žil, ale zůstal v jistém smyslu cizincem mezi svými. Tím se také vysvětluje, proč obliba jeho spisů nedosáhla té výše, jak by si zasluhovala, ač převyšovala daleko po stránce umělecké díla autorů šťastnějších. Je příznačné, že se nedomohl poměrného blahobytu, aby se mohl výhradně věnovati literární tvorbě, ač dal české literatuře díla jedinečné krásy.“
Související
-
Jiří Šesták: Cesta jinam. Úsměvný příběh ze smutné doby, kdy byl do hraniční Šumavy vstup zakázán
Lékař Karel, epidemiolog „uklizený“ na hygieně, zdědí chalupu v zakázaném pásmu u Lipna. S manželkou, uvědomělou gymnaziální učitelkou, a dětmi se tam vypraví na prázdniny.
-
Ucho. Mrazivý příběh o komunistických praktikách a strachu podle slavného trezorového filmu
Ministerský náměstek Ludvík a jeho žena Anna se vrátí z vládní recepce, kde se dozvěděli o zatýkání nepohodlných lidí. A s hrůzou zjistí, že i oni jsou odposloucháváni…
-
Novinka Jana Štiftera Paví hody ukazuje nelehký život obyvatel vesnice v první polovině 20. století
Novou knihu Paví hody, kterou napsal Jan Štifter, představí knihkupkyně Veronika Kučerová. Dále rozhovor s Marií Špačkovou o jejích Pohádkách z Jindřichova Hradce a okolí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
