Kaple Svatého kamene byla postavena kolem dvou obřích balvanů

Podle pověsti se tady někdy kolem roku 1500 zjevila místním pastýřům Panna Marie sedící na velkém kameni, obklopená nebeskou září a doprovázená prozpěvujícími anděly. Pokračování pověsti má ale dvě různé verze.

Podle jedné prý pak andělé rozpůlili velký kámen na dvě části. Ty se od sebe údajně neustále vzdalují. Podle druhé verze se kámen, na němž Madona seděla, později rozpůlil na znamení pravdivosti zjevení a ony dvě části se k sobě mají opět postupně přibližovat. Až se kameny navzájem opět dotknou, má nastat soudný den.

První zpráva o zázračném uzdravení vztahujícím se k tomuto místu pochází z roku 1634, kdy se uzdravila tříletá dcerka zedníka Šimona Stepingera. Ten zde porazil strom rostoucí poblíž posvátného kamene, aby měl dřevo na otop. Když však doma dřívím zatopil, přiblížila se jeho dceruška k ohni tak neopatrně, že se na ní vzňal oděv.

V kostele na Svatém kameni byly za minulého režimu dokonce ustájené ovce|foto: Zdeněk Zajíček

Zoufalý otec těžce popáleného dítěte si dělal výčitky, že porazil strom na posvátném místě, a svého činu hluboce litoval. Vroucně vzýval Pannu Marii Těšitelku zarmoucených, aby jeho dcerku zachránila. Modlitba byla vyslyšena a dívenka se brzy uzdravila.

Zpráva o této události se rychle rozšířila a lidé začali častěji navštěvovat podivuhodný kámen, u kterého prosili Pannu Marii o pomoc v nejrůznějších záležitostech. Svatý kámen se tak stal velice známým poutním místem Mariánského kultu.

Půl století se na Svatý kámen nesmělo

Druhá kaple Svatého kamene ukrývá pramen. Podle pověsti jeho voda prý léčí|foto: Zdeněk Zajíček

Padesát let od únorového převratu 1948 se do těchto míst prakticky nesmělo. Pár metrů odtud stojí totiž bývalá pohraniční kasárna, z věže místního kostela si vojáci udělali pozorovatelnu kvůli případným narušitelům státní hranice. Někteří pamětníci dokonce vzpomínají, že vojáci často jen tak z legrace stříleli do kostelních andělíčků. Ve stěnách se ještě nedávno daly najít stopy po kulkách. V kostele byly dokonce ustájené ovce.

Poutní místo založily českokrumlovské klarisky, kterým toto území původně patřilo. Abatyše Kristina Pöperlová tu nad posvátným balvanem nechala vybudovat roku 1653 jednoduchou kapli.

Kaple ale brzy přestala svojí velikostí vyhovovat návalu zbožných poutníků. Klarisky proto brzy přikročily ke stavbě velkého poutního kostela zasvěceného Panně Marii Sněžné.