Kameny zmizelých připomenou v Písku židovské oběti holokaustu

Gunter Demnig instaluje v Chrudimi další kameny zmizelých

Písek bude mít svoje kameny zmizelých. Připomenou tragický osud židovských obyvatel, kteří zemřeli za druhé světové války v koncentračních táborech. Město se tak připojí k projektu Guntera Demniga.

Německý umělec položil první Stolperstein před 27 lety v Kolíně nad Rýnem, myšlenka se rozšířila do celé Evropy. V České republice jsou v současnosti už stovky kamenů, o které by se, v doslovném překladu, mělo zakopnout.

V Písku se má objevit deset kamenů. „Jména jsme vybírali na základě evidence židovských obyvatel. Na začátku stál seznam obětí, který jsem si vypsal v židovském muzeu v Praze, a zásadní informace jsme potom získali v oblastním archivu,“ říká učitel Střední zemědělské školy v Písku Martin Chovanec.

K projektu se připojilo několik studentů, mezi nimi Filip Kolařík. „Myslím, že není vůbec špatné připomínat si určité části dějin, a rád jsem si rozšířil obzory ohledně tohoto tématu,“ komentuje.

„Mě to zaujalo z toho důvodu, že taková práce s materiály je pro mě něco úplně nového,“ dodává studentka Kristýna Černá. Její spolužačka Michaela Sitterová zase ocenila, že se dozvěděla něco o osudech židovských obyvatel.

Na kamenech zmizelých se kromě jména a příjmení uvádí datum narození, ve zkratce informace o zatčení nebo deportaci a datum úmrtí.

V chodníku v Jindřichově Hradci se objevily čtyři Kameny zmizelých

Ve Vídeňské ulici v Jindřichově Hradci vsadili do chodníku kostky, které připomínají čtyři členy židovské rodiny zavražděné v koncentračním táboře

Dlažební kostky s mosazeným štítkem, na kterém je vyražené jméno, datum narození a někdy i datum úmrtí, připomínají ve městech po celé Evropě osudy Židů za druhé světové války.

Dva kameny budou patřit Emilu a Gabriele Fröhlichovým, kteří bydleli v Jungmannově ulici. „Emil Fröhlich přišel do Písku v roce 1904 a pracoval zde jako obvodní lékař. Jeho první žena spáchala sebevraždu a s druhou ženou potom bydlel na tomto místě. Oba odjeli 26. listopadu 1942 do Terezína jako většina píseckých Židů a poté jejich cesta skončila v roce 1943 v Osvětimi,“ připomíná Filip Kolařík.

Studenti společně s Martinem Chovancem místa pro kameny zmizelých pečlivě vybírali. „Jedno z kritérií bylo, aby místo bydliště, kde ti lidé před válkou žili, nebylo na kraji města. Jedná se o místa v centru a blízkém okolí. Dalším kritériem byla sociální situace, respektive postavení v židovské obci v Písku,“ přibližuje učitel.

Lidé, které projekt kameny zmizelých zaujal, se mohou zapojit přispěním do veřejné sbírky. Vyhlásila ji Střední zemědělská škola v Písku, podrobnější informace uvádí na svých webových stránkách.

Spustit audio

Související