Kamennou věž u Velešína osídlili lidé už v době bronzové. Po třech tisíciletích se tam znovu vrátili

Vlastní dějiny hradu Kamenná věž jsou dodnes záhadou. Nedochovaly se totiž žádné přímé ani nepřímé písemné zmínky. Jeho existenci potvrdil až archeologický průzkum vedený v roce 1976 Antonínem Hejnou. Ten jej zasadil do 13. století. Ve stejné době zřejmě vznikly i dodnes patrné valy s příkopy.

Nakonec se ale ukázalo, že bylo toto místo obýváno už podstatně dřív. Způsobily to nálezy na břehu římovské přehrady poté, co klesla její hladina. „První doklady pravěkého osídlení na Kamenné věži přinesl povrchový průzkum Jiřího Valenty z Velešína, uskutečněný v letech 1995 až 1996. Podařilo se mu tehdy sesbírat větší počet zlomků keramických nádob, z nichž většina spadá do mladší fáze starší doby bronzové, tedy do období přibližně mezi lety 1700 a 1600 před naším letopočtem,“ říká archeolog Jihočeského muzea Ondřej Chvojka.

O osídlení Kamenné věže v této pravěké epoše nelze pochybovat, jak ostatně dokládají i další početné keramické nálezy sesbírané v pozdějších letech. Jedná se o zlomky amfor, hrnců, zásobnic, mís a džbánů, opatřených uchy a zdobených typickými plastickými lištami, výčnělky nebo rytými liniemi.

Podle Ondřeje Chvojky žilo v místě Kamenné věže několik generací lidí jednak v uvedené době, ale i později, po začátku našeho letopočtu. „Ti první jednoho dne odešli a my nevíme proč. Pak nastala zhruba tři tisíce let dlouhá přestávka a poté se sem na Kamennou věž lidé vrátili,“ popsal asi největší zvláštnost místa Ondřej Chvojka.

Výsledky průzkumů středověkého hrádku a obranného valu, jehož vrchní část pochází z dob třicetileté války, na vyhodnocení a zveřejnění zatím ještě čekají.

A jak se ke Kamenné věži dostanete? Ideální je vydat se po Naučné stezce Velešínsko. „Stezka začíná na velešínském náměstí, poté vede východním směrem k zastávce zvané Vyhlídka na velešínský hrad. Jeho zbytky stojí na opačném břehu Malše," popisuje místostarosta Velešína Jiří Růžička začátek pět a půl kilometru dlouhé stezky.

Třetí zastávkou je takzvaný Kaňon řeky Malše, což je odkaz na skutečný kaňon, který tady v údolí před výstavbou přehrady kdysi býval. Skály se nad tehdejší hladinou tyčily až do výšky padesáti metrů. Z podstatné části je nyní vše zatopeno římovským vodním dílem. „I když návštěvníci procházejí prvním ochranným pásmem, ke Kamenné věži mají pěší turisté vstup výjimečně povolený," dodává Jiří Růžička.