Kamenici nad Lipou zasáhlo v 18. století několik požárů. Zničeny byly staré matriky i pozemkové knihy
Kamenice nad Lipou leží na Pelhřimovsku, při řece Kamenici na Českomoravské vrchovině a na trase jindřichohradecké úzkokolejky. Město se podle kronikáře Václava Hájka z Libočan nazývalo Kamenice u lipky, později neslo jméno Česká Kamenice a po obnovení hradeb roku 1702 dostalo přídomek nad Lipou podle lípy vsazené v zámecké zahradě.
Zámecká zahrada v Kamenici nad Lipou byla založena už ve 13. století a také lípa je prastará. „Podle odborníků jistě přes 750 let. Z historie víme, že již před rokem 1248 založil rod Benešoviců hrad Kamenici, u něhož vznikla obec s trhem a kostelem. Roku 1348 byla Kamenice povýšena na město. Zdejší kostel se stal roku 1538 děkanským, ale teprve roku 1541 je zmíněn atribut místního jména, lípa u hradu,“ připomíná Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Kdo pátrá po předcích z Kamenice nad Lipou, nemá to snadné. „V tomto mají Kameničtí velikou smůlu, protože město bylo v 18. století postiženo několika požáry. Roku 1794 hořel kostel i fara a na faře byly zničeny staré matriky,“ vysvětluje badatel.
Za své vzaly i pozemkové knihy pro město Kamenice nad Lipou. „Ve Státním okresním archivu v Pelhřimově jsou tyto dokumenty dochovány až od roku 1774, starší byly zničeny při požárech,“ potvrzuje Alois Sassmann.
Čtěte také
Nezbývá tak než pátrat po informacích jinde, třeba ve fondu pražského arcibiskupství, kam faráři dodávali zprávy o stavu svých far. Ve farním urbáři zjistíme jména držitelů domů a gruntů v Kamenici nad Lipou v 17. a 18. století.
„Hodně měšťanů mělo příjmí podle svých řemesel a povolání. Byli to Martin Kovář, Matěj Putnář, Jan Mydlář, Tomáš Klempíř, Martin Lokaj, Jiří Truhlář, Jakub Kuchař, Vít Kovář, Zikmund Palíř, Václav Žemlička, na předměstí pak třeba Matěj Pekař. Další měšťané se nazývali podle míst svého původu, žili zde Mikuláš a Jan Bělohradští a Lukáš Vyšehradský,“ vyjmenovává Alois Sassmann.
Nejčastější příjmení v Kamenici nad Lipou podle něj zněla Macura, Šturc a Medek. Dále jsou v dokumentech uvedeni Ondřej Hrob, Martin Slavík, Pavel Pokorný, Melichar Trnka, Jan Makovička, Šimon Doležálek, Martin Macek, Ondřej Záruba a mnozí další.
Mezi významné rodáky patří František Jaroslav Vacek Kamenický, vlastenecký kněz a básník, autor básně U panského dvora, která byla zhudebněna a zlidověla, hudební skladatel Vítězslav Novák, narozený roku 1870 v domě číslo popisné 55 na náměstí, nebo básnířka a autorka divadelních her pro děti a publicistka Jarmila Hanzálková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
