K pramenům v archivech se můžeme kdykoli vrátit, ale co si ještě pamatují lidé, je třeba zachytit

Jan Šimánek, kronikář obce Doudleby, profesí historik, měl původně zájem o dějiny barokního období, ale postupem času se začal orientovat na národopis, protože Doudleby a Doudlebsko jsou spojené s lidovými zvyky.

V těchto Jihočeských kronikách se s ním po delší době opět setkáme. Poukáže například na zápis, který na příběhu jedné rodiny hospodáře zbavené majetku a vystěhované z Doudleb dokládá poměry v 50. letech minulého století.

Dále promluví o místním melodickém dialektu. A rozloučí se postřehem o vzmáhajícím se chovu méně častých druhů zvířat v obci. 

Doudlebským kronikářem se stal v roce 2005. Zapisování událostí ale i pamětí ho stále baví. Co víc, s předchozím kronikářem panem Nutilem jedenkrát za rok pořádá Besedy nad kronikou. Některý den mezi vánočními svátky a novým rokem pozvou občany na obecní úřad, kde jim přednesou určité téma a přečtou ukázky ze starších kronik. „Myslím si, že lidi v obci spojuje, když se dozví něco z minulosti a zjistí, že mají společné kořeny,“ mluví o pozitivních zkušenostech Jan Šimánek.

Profesí historik se postupem času začal více orientovat na národopis, vždyť Doudleby, Doudlebsko je spojené s lidovými zvyky, což s kronikou obce souvisí. „Dospěl jsem k uvědomění, že k pramenům v archivech se můžeme neustále vracet, ale to, co si lidé ještě pamatují, je třeba zachytit a kronikáři tomu můžou posloužit,“ vysvětluje své kronikářské působení ve vsi.

„Do kroniky se tak snažím zaznamenat věci, které chci, aby naši potomci věděli. Třeba jsem navštívil paní Martu Bustovou a zachytil jsem její vyprávění o poměrech v padesátých letech, kdy její rodina byla zbavena majetku a z obce vystěhována,“ předešle Jan Šimánek a přečte vlastní zápis vyprávění pamětnice.

Jelikož vzpomínky lidí z Doudlebska nahrává na diktafon, vytváří tím také soubor, v němž uchovává pozůstatky místního, nejjižnějšího dialektu češtiny v jejich řeči. „Když si poslechnete ty záznamy pamětníků, zjistíte, že melodie vyprávění je krásná a jiná než v dalších krajích,“ říká kronikář.

Poslechněte si toto vyprávění Jana Šimánka, které volně navazuje na dřívější z března roku 2019. Z kroniky se dozvíte kupříkladu i to, které méně rozšířené druhy zvířat se v současnosti v Doudlebech chovají.