K pramenům v archivech se můžeme kdykoli vrátit, ale co si ještě pamatují lidé, je třeba zachytit

7. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kronikář obce Doudleby Jan Šimánek

Slova v titulku říká Jan Šimánek, kronikář obce Doudleby. A dodává: „Když se píše inkoustem, pořád je to kronika. Jakmile se píše na počítači, je to vlastně kniha, zápisy se více stylizují. Kronika by měla mít tradiční podobu. Další díl Jihočeských kronik připravil Petr Kronika.

Jan Šimánek, kronikář obce Doudleby, profesí historik, měl původně zájem o dějiny barokního období, ale postupem času se začal orientovat na národopis, protože Doudleby a Doudlebsko jsou spojené s lidovými zvyky.

V těchto Jihočeských kronikách se s ním po delší době opět setkáme. Poukáže například na zápis, který na příběhu jedné rodiny hospodáře zbavené majetku a vystěhované z Doudleb dokládá poměry v 50. letech minulého století.

Dále promluví o místním melodickém dialektu. A rozloučí se postřehem o vzmáhajícím se chovu méně častých druhů zvířat v obci. 

Doudlebským kronikářem se stal v roce 2005. Zapisování událostí ale i pamětí ho stále baví. Co víc, s předchozím kronikářem panem Nutilem jedenkrát za rok pořádá Besedy nad kronikou. Některý den mezi vánočními svátky a novým rokem pozvou občany na obecní úřad, kde jim přednesou určité téma a přečtou ukázky ze starších kronik. „Myslím si, že lidi v obci spojuje, když se dozví něco z minulosti a zjistí, že mají společné kořeny,“ mluví o pozitivních zkušenostech Jan Šimánek.

Profesí historik se postupem času začal více orientovat na národopis, vždyť Doudleby, Doudlebsko je spojené s lidovými zvyky, což s kronikou obce souvisí. „Dospěl jsem k uvědomění, že k pramenům v archivech se můžeme neustále vracet, ale to, co si lidé ještě pamatují, je třeba zachytit a kronikáři tomu můžou posloužit,“ vysvětluje své kronikářské působení ve vsi.

„Do kroniky se tak snažím zaznamenat věci, které chci, aby naši potomci věděli. Třeba jsem navštívil paní Martu Bustovou a zachytil jsem její vyprávění o poměrech v padesátých letech, kdy její rodina byla zbavena majetku a z obce vystěhována,“ předešle Jan Šimánek a přečte vlastní zápis vyprávění pamětnice.

Jelikož vzpomínky lidí z Doudlebska nahrává na diktafon, vytváří tím také soubor, v němž uchovává pozůstatky místního, nejjižnějšího dialektu češtiny v jejich řeči. „Když si poslechnete ty záznamy pamětníků, zjistíte, že melodie vyprávění je krásná a jiná než v dalších krajích,“ říká kronikář.

 

Poslechněte si toto vyprávění Jana Šimánka, které volně navazuje na dřívější z března roku 2019. Z kroniky se dozvíte kupříkladu i to, které méně rozšířené druhy zvířat se v současnosti v Doudlebech chovají.

autor: Petr Kronika | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...