Jsi prach a v prach se obrátíš. Na Popeleční středu kreslí kněz věřícím na čelo kříž posvěceným popelem
Na Popeleční středu chodili lidé do kostela pro popelec. To je označení pro kříž, který kněz kreslí na čelo věřícím posvěceným popelem. Tímto dnem by také podle tradice mělo utichnout veškeré veselí a hodování.
Popeleční středa ukončuje masopust a zahajuje období půstu. „Už v šestém století se popel sypal kajícníkům na hlavu. Tito kajícníci byli vykázáni z kostela a čtyřicet dnů museli pobývat venku. Vždycky před mší, když šli věřící do kostela, je prosili o modlitbu. No, a do kostela byli vpuštěni až po těch zmíněných čtyřiceti dnech půstu,“ vysvětluje význam popeleční středy šiřitel tradic a zároveň řezbář Libor Šedina.
Na popelec se nepoužívá lecjaký popel. „Aby si někdo nemyslel, že se vyhrábne z kamen nebo krbu. Musí být ze spálených palmových nebo olivových ratolestí, které byly požehnané v předešlém roce na květnou neděli,“ připomíná Libor Šedina.
Protože v Česku nerostou palmy ani olivovníky, používají se k tomuto účelu kočičky. „Když jsem já chodil k babičce a dědovi na venkov, tak tam se tradovaly ne kočičky, ale košťátka. To byly pugety ze směsi větviček z vrby, břízy, střemchy, svídy, zlatého deště, kočiček, dubu. Tyto větvičky se dávaly do vody už po celou dobu postní, aby narašily a ozelenaly. Babička pak na ně ještě vytvářela růžičky z krepového papíru, aby celou kytici okrášlila,“ popisuje Libor Šedina.
Při udělování popelce vždy kněz vyslovuje známé věty, například: Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš. „To aby si všichni uvědomili, že jsme tady jenom na chvilku, že jsme na světě jako na pouti, že tu nebudeme věčně a že bychom se k sobě měli chovat slušně,“ dodává Libor Šedina.
Popeleční středě předchází masopustní období. Jak se slaví, kde, jaká je jeho tradice, co znamenají Hromnice? Celý rozhovor s šiřitelem tradic a řezbářem Liborem Šedinou si poslechněte online.
Související
-
Na klobouku pět růžiček, na halapartně uzené. Začaly masopusty. Znáte jejich symboliku?
Mnoha jihočeskými vesnicemi i většími městy prochází masopustní koleda. Ta má dlouholetou tradici a mnoho pravidel. Všimněte si detailů na oblečení a rekvizit koledníků.
-
Na Velký pátek se nemá hýbat se zemí ani prát prádlo. Křesťanská tradice velí držet přísný půst
Křesťané si na Velký pátek připomínají ukřižování Ježíše Krista. Den je zároveň v lidových pověrách spojován s magickými silami, prý se například otevírají skály s poklady.
-
Češi nejsou ateisté, naopak věří kdečemu a různě to míchají, říká katolický jáhen Michal Opatrný
Češi jsou spíše ateisté, ale Vánoce v nich probouzejí duchovno. Občas přijdou – z tradice, nebo ze zvědavosti – také na půlnoční mši. Jak se k tomu staví katolická církev?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.