Josef Svoboda vydal rozšířené vydání Tří inkarnací

25. listopad 2012

Nové knihy; Host: Josef Svoboda o knize Tři inkarnace; Recenze Sabiny Langerové na knihu Artoa Paasilinny Šťastný muž; Soutěž

KNIŽNÍ TIPY

Pavel Hrdlička: Smrt nosí rudé škorně
Kdo má rád historické romány s detektivní zápletkou, může zkusit příběh Pavla Hrdličky Smrt nosí rudé škorně. Pavel Hrdlička je sice z Prahy, ale dnes žije v Milevsku. Děj jeho knihy se odehrává v Praze ve 14. století: hledá se vrah a ukradená truhla s penězi. Vražda se odehrála přímo na tržišti. Jak se dočteme na obálce, autor se začal věnovat literární tvorbě až v pozdějším věku, ale historie je už léta jeho velkým koníčkem. A oblíbení autoři, kteří jeho dílo inspirovali? Jan Klápště a Václav Vladivoj Tomek. Vydává Knižní klub.

Smrt nosí rudé škorně (Pavel Hrdlička)

Richard Erml: Jidášovi bratři
V Pasece vyšel libeňský román Richarda Ermla Jidášovi bratři. Jde o příběh ze současnosti. Setkáme se v něm s bratry Michalem a Martinem a s jejich otcem, stárnoucím filozofem, který po rozvodu žije jen s koucourem. Životně důležitá je pro něj divadelní hra, kterou právě dokončil, ale také vztah k mladé dívce.

Jidášovi bratři (Richard Erml)

Můžeš-li udělat radost, musíš
Nakladatelství Vyšehrad vydalo knihu rozhovorů Libuše Koubské se spisovatelem Jiřím Stránským. Mluvili spolu o jeho životě, který rozhodně nebyl nudný, protože Jiří Stránský je bývalý politický vězeň, ale povídali si také o literatuře a o tom, jak hledat pravdu a zůstat věrný sám sobě.

Můžeš-li udělat radost, musíš

Dalibor Tureček a kolektiv: České literární romantično
Českobudějovický literární historik Dalibor Tureček je v čele kolektivu autorů, kteří napsali knihu České literární romantično. Jde o publikaci z nakladatelství Host, která vychází z práce odborníků Ústavu bohemistiky Jihočeské univerzity. Autoři zkoumají romantické prvky v kultuře první poloviny 19. století. Pozornost věnují i několika konkrétním dílům: samozřejmě Rukopisům zelenohorskému a královédvorskému, Máchově básni Čech nebo Čelakovského básni Toman a lesní panna.

České literární romantično (Dalibor Tureček a kolektiv)

Jaroslav Vrchlický: Začarovaný tatrmánek
Věděli jste, že Jaroslav Vrchlický psal i verše pro děti? Editor Petr Šrámek vybral jeho básně, které jsou buď přímo určeny dětským čtenářům, nebo se jim blíží tématicky, a připravil z nich knížku s legračním názvem Začarovaný tatrmánek. Je zajímavé, že výbor z Vrchlického dětské tvorby pořídil už dříve Jaroslav Seifert. Albatros zkouší, jak se budou tyto básně líbit moderním dětem. Vychází s ilustracemi Tomáše Klepocha.

Začarovaný tatrmánek (Jaroslav Vrchlický)


NÁŠ HOST

Rozhlasový cyklus Osudy stanice Český rozhlas 3 Vltava už inspiroval několik knih. Tak vznikla i mimořádná vzpomínková knížka Josefa Svobody Tři inkarnace. Bývalý politický vězeň (po emigraci významný arktický ekolog a profesor torontské univerzity) své vyprávění ve spolupráci s Milošem Doležalem ještě rozšířil.

Tři inkarnace (Josef Svoboda)

Vznikla strhující kniha. Když se nedávno profesor Svoboda zúčastnil v Českých Budějovicích odborné konference, natočila s ním redaktorka Hana Soukupová rozhovor:

0:00
/
0:00


RECENZE Sabiny Langerové

Arto Paasilinna: Šťastný muž

Nejnovější román finského spisovatele Arta Paasilinny je tentokrát cele věnován pozemskému světu; do osudů literárních postav se nemíchají ani božstva, ani polidštěná zvířata. Hlavním hrdinou je zkušený stavitel mostů, inženýr Akseli Jaatinen, který byl vybrán, aby v jedné obci na severu Finska postavil nový most, když ten starý dřevěný sice přežil obě světové války a boje bílých s rudými, ale nárůst dopravy poválečných vozů už na něj byl příliš.

Šťastný muž (Arto Paasilinna)

Nový stavitel není žádný tuctový chlap, ale člověk s letitými pracovními zkušenostmi a přímým a rázným chováním. Nikdo z party dělníků si na něj netroufne, naopak oceňují jeho schopnosti a respektují ho. Poněkud jinak se na něj dívají na obecním úřadu – střet bílých límečků s tvrdou prací stavebních dělníků se dostaví záhy a je neúprosný a ze strany obce velmi vynalézavý ve snaze co nejvíce ztížit postup prací. Konflikty jsou na denním pořádku, ale stavba mostu pokračuje přes všechny úřední problémy rychle kupředu. Inženýr Jaatinen provokuje zejména představitele obce svým úspěchem, dovede si poradit se všemi překážkami, které mu úředníci kladou do cesty.

Nejenom, že se mu daří vše, co dělá: po úspěšné a rychlé stavbě mostu dokáže vybudovat prosperující továrnu, postavit železnici, zaměstnat spousty lidí, vítězně kandidovat do místních voleb a také si založit rodinu – a to hned se dvěma ženami. Opravdu šťastný muž. Jako by autor chtěl předvést čtenářům docela jiný, nový typ člověka – křísí finský mýtus o muži, který se dokáže postarat sám o svůj život a práci.

Příhody hlavního hrdiny jsou sice z tohoto světa, ale některá jeho dobrodružství působí fantaskně až na hranici skutečného. Paasilinna píše lehce a s humorem sice někdy až drastickým, ale všechny jeho knihy nesou konkrétní poselství o lidském osudu a bytí. Nejnověji přeložená kniha – Šťastný muž - je zasazená do reálného prostředí; na pravidelné čtenáře Paasilinnových románů může působit střízlivým a velmi ukázněným dojmem, kde ke štěstí, klidu a vnitřnímu míru hrdinů není potřeba žádných bájných bytostí, jak je tomu v mnohých jeho předchozích knihách.

Román Šťastný muž vydalo v roce 2012 opět nakladatelství Hejkal, Havlíčkův Brod v překladu Vladimíra Piskoře.


SOUTĚŽ

Opakujeme soutěžní otázku z minulého týdne: V listopadu 1847 měla v pražském Stavovském divadle premiéru hra, jejíž podtitul je Hody divých žen. Titul, na který se ptám spolu se jménem autora, odkazuje k našemu kraji, stejně jako samoutný děj, ve kterém kromě titulního hrdiny vystupují třeba Kalafuna nebo mazaný Vocilka.

autor: Hana Soukupová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.