Josef Karel Šlejhar: Štědrý den. Archaický vánoční příběh odehrávající se uprostřed rozběsněné zimní přírody
Na Štědrý den jede jedním poštovským dostavníkem taženým rozedranou kobylkou několik pasažérů. Tak začíná krátký příběh z pera českého spisovatele Josefa Karla Šlejhara.
Povídka o lidském milosrdenství, které se o požehnané noci nakonec přece jenom zrodilo, vyšla poprvé v Květech v roce 1894. Pro Český rozhlas Štědrý den načetl Jiří Hromada.
Josef Karel Šlejhar se narodil roku 1864 v chudém Podkrkonoší. Od dětství se v otcově podniku setkával s nemajetnými tkalci, kteří žili ve velké bídě. Jako malý býval často nemocný, navíc byl svědkem hrubého chování otce k matce, na které hodně lpěl.
Tohle všechno v kombinaci s citlivou povahou ovlivnilo jeho tvorbu. Je pochmurná a pesimistická. Doboví kritici mu vyčítali „odpuzující děje“, o jeho díle mluvili jako o „zděšené zprávě o povaze života“.
Psal především povídky z venkova, který dobře znal, psal o úpadku a rozkladu člověka jako lidské bytosti. Jeho nejznámější novelou je Kuře melancholik (1889), příběh o dítěti, kterému zemře matka, otec se znovu ožení a ono je stejně odstrčené a zmrzačené jako to kuře umírající v kůlně. V roce 1999 vznikl podle Šlejharovy novely stejnojmenný film.
Věčný pesimista a literární samotář zemřel v Praze v roce 1914.
Související
-
Vlastimil Vondruška: Adventní kletba. Záhadná úmrtí na hradě Krašov vyšetřuje Oldřich z Chlumu
Královský prokurátor Oldřich z Chlumu zabloudí s panošem Otou ve sněhové bouři na hrad Krašov. Návštěva se změní v děsivou noční můru. Na hradě se vraždilo a stále vraždí.
-
Krkonoše mají Krakonoše, Šumava Lesní matku. Je to zachránkyně i lidožroutka, říká sběratel bájí
Jen ten, kdo Šumavou chodí pomalu, zjistí, že to není pouze národní park, ale také obrovská bytost s řadou zajímavých povah a nectností. To říká spisovatel Ondřej Fibich.
-
Román se musí vysedět. Českobudějovický spisovatel Jaromír Jindra vydává i šest titulů ročně
Spiklenci z lásky, Válka královen nebo Jed pro kralevice. To jsou jen některé z knih Jaromíra Jindry. Psát začal už jako dítě, plně se do toho ale pustil v seniorském věku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
