Josef Karel Šlejhar: Páně vzkříšení. Příběh o starém výměnkáři, který už je rodině svého vlastního syna jenom na obtíž

4. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bez včel by spousta zvířat vyhynula

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Jediné, co dělá  výměnkáři radost, jsou jeho včely. Tento starosvětský příběh se odehrává na venkově konce 19. století, odkud pocházel a kde léta žil i jeho autor. Text vyšel v povídkovém souboru Co život opomíjí (vydáno 1895).

Režie: Vladimír Tomeš
Interpretace: Soběslav Sejk
Redaktor: Dagmar Jaklová-Oravová
Mistr zvuku: František Tománek
Natočeno v roce 1995.

Josef Karel Šlejhar se narodil v roce 1864 ve Staré Pace v Podkrkonoší. Šlejharův rod měl prý pověst podivínů a jeden z Josefových bratrů také posléze onemocněl duševní chorobou. Budoucí spisovatel od dětství viděl tvrdý život v chudém podhorském kraji, strádání a lidskou bídu. To všechno se pak také objevilo v jeho díle. Literární kritik Vojtěch Martínek o něm později prohlásil: „Život otrávil Šlejhara, zesílil jeho vrozenou pesimistickou náladu a nalil žluči do každé řádky.“

03199991.jpeg

Josef Karel Šlejhar, ačkoli byl studijní typ (absolvoval gymnázium a začal studovat na Vysoké škole technické v Praze, kterou však nedokončil), považoval  za nejlepší způsob vzdělání samotný život. Po odchodu z vysoké školy střídal často zaměstnání a zároveň s každou novou profesí měnil i bydliště. Josef Svatopluk Machar o povaze svého přítele píše: „Člověk těkavý, neklidný - brzy chemikem v továrně, hned zas sedlákem, na to úředníkem, učitelem - nikdy nespokojen, nikdy šťastněn, vždy toužící po tom, co mu právě bylo nedosažitelno.“

Ani manželství a založení rodiny spisovateli klid nepřineslo, skončilo rozvodem. Oženil se ještě jednou, ale druhý sňatek byl podle tehdejší legislativy neplatný.

Člověk těkavý, neklidný - brzy chemikem v továrně, hned zas sedlákem, na to úředníkem, učitelem - nikdy nespokojen, nikdy šťastněn, vždy toužící po tom, co mu právě bylo nedosažitelno.
Josef Svatopluk Machar o Josefovi Karlovi Šlejharovi

Šlejhar se nikdy nechtěl stát spisovatelem. Byl příliš komplikovanou osobností, přehnaně kritický k sobě i k ostatním, samotář. Psaní se pro něj stalo spíš určitým druhem terapie:

„To byly mé jediné popudy k činnosti literární - upokojiti duši, urovnati protesty nitra svého.“

Josef Karel Šlejhar psal především povídky, ale i novely a romány. Jeho texty jsou pesimistické, plné zla a beznaděje. Zřejmě nejznámější je jeho novela Kuře melancholik, vyšla v roce 1889, a o 110 let později podle ní vznikl stejnojmenný film režiséra Jaroslava Brabce.

Spisovatel zemřel na rakovinu žaludku v září roku 1914 v Praze. Bylo mu necelých padesát let. Pochován je na Vinohradském hřbitově.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová