Jiří Suk: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize
„Mým cílem byla vyváženost. Přál jsem si, aby vědecká systematičnost nezadusila lidský (leckde až „příliš lidský“) rozměr dění,“ píše v úvodu své knihy historik Jiří Suk. A to se podařilo. I hlavní nebo vedlejší hrdinové takzvané sametové revoluce jsou v jeho textu jenom lidé se svými názory, představami, ambicemi a emocemi.
„Pamatuji se, jak se v jednu chvíli dole v prostorách Laterny chodilo po špičkách a říkalo se: ‚Tiše, on tam sedí s Havlem už třetí hodinu a pláče… Nikdo tam nesmí!‘“ Takhle se třeba pokusil vyjádřit pohnutou atmosféru na první schůzce prezidentských rivalů Alexandra Dubčeka a Václava Havla Petr Pithart.
Čtěte také
Jiří Suk měl především díky videím a magnetofonovým páskům možnost sledovat drama doby, kdy u nás pukaly ledy, takřka z bezprostřední blízkosti, někdy i hodinu po hodině. Audiovizuální prameny spolu s těmi tradičnějšími písemnými mu poskytly poměrně širokou databanku názorů a výroků pronesených hlavními účinkujícími někdy v relativním klidu, jindy ve vypjatých situacích.
„Já nevím, jak řídit ministerstvo, je to pro mě úplně cizí resort, je to pro mě skutečně spojené s velkými obtížemi!“ Takhle se například cítila Dagmar Burešová 5. prosince večer, krátce před svým jmenováním ministryní spravedlnosti.
Intelektuálové a revoluce
Čtěte také
Kniha Labyrintem revoluce se v roce 2004 stala Knihou roku v soutěži Magnesia Litera. A právem. Je to pětisetstránkové vyčerpávající dílo o pádu komunistického režimu a o počátcích budování demokratické společnosti v tehdejším Československu. V centru autorova zájmu stojí Občanské fórum jakožto hlavní aktér politických změn na podzim roku 1989.
Jaká byla strategie stěžejních představitelů OF, jak se vyjednávalo se zástupci „starého režimu“, co se dělo před prezidentskou volbou na konci roku 89? Čtenáři a posluchači 45+ (stejně jako autor knihy) si leccos z téhle „revoluce bez revolucionářů“ samozřejmě pamatují, ale pozadí událostí, o kterých se dozvídali tenkrát většinou pouze z médií (byť už svobodných), je možná v lecčems překvapí.
Zatímco Sukova kniha sleduje Občanské fórum od listopadu 89 až do června následujícího roku, my jsme pro Radioknihu zpracovali pouze její první část s názvem Intelektuálové a revoluce, která končí symbolicky volbou Václava Havla prezidentem.
Patnáctidílnou četbu pro rozhlas v dramaturgii Dominika Mačase připravila Martina Toušková. V režii Jakuba Doubravy, se kterým na zvukové stránce pořadu spolupracoval Ondřej Franěk, účinkují Apolena Veldová, Michal Štěrba a Ivan Řezáč. V plzeňském studiu natočila Tvůrčí skupina Drama a literatura v říjnu 2019. Plus četbu uvádí v premiéře a každý díl najdete po odvysílání na webu mimořádně po dobu 2 týdnů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
