Jiří Hájíček: Pinky a já. O dvou kamarádech, kteří se rozhodli spláchnout všudypřítomný zmar
Je léto roku 1988. Všechny hospody, restaurace, bistra, bufety a jídelní automaty patří pod národní podnik Restaurace a jídelny, všichni jezdí ve stejných otlučených škodovkách a smradlavých dvoutaktech východoněmecké provenience a mladí muži stále chodí na vojnu…
Letní příběh o dvou kamarádech, kteří se rozhodli všudypřítomný zmar konce 80. let v Československu spláchnout několika půllitry piva, napsal českobudějovický spisovatel Jiří Hájíček.
Povídka Pinky a já vyšla v autorově prvotině Snídaně na refýži (1997). Pro Český rozhlas ji v roce 2000 načetl herec Aleš Procházka.
Jiří Hájíček
Jiří Hájíček (1967) vyrůstal na jihočeském venkově, dnes žije v Českých Budějovicích. Sám sebe považuje za jihočeského patriota, témata pro svoje romány tak hledá a nachází výhradně na jihu Čech.
Za román Selský baroko (2005) o kolektivizaci venkova v 50. letech získal cenu Magnesia Litera za prózu. Román Rybí krev (2012), pojednávající o osudech vesnic a lidí zasažených výstavbou jaderné elektrárny Temelín na přelomu 80. a 90. let, byl v soutěži Magnesia Litera oceněn jako Kniha roku. Volnou trilogii z jihočeského venkova uzavírá román Dešťová hůl (2016).
Román Plachetnice na vinětách (2020) se odehrává v Praze, v Českém Krumlově a částečně také na jihočeském venkově. Na jihočeskou vesnici, která musí odolávat tlakům velkého zemědělského byznysu, zasadil i svůj zatím poslední román Drak na polní cestě (2024).
Jihočeský venkov se jako místo děje objevuje i v povídkách z let 1995 až 2014 sebraných do výboru s názvem Vzpomínky na jednu venkovskou tancovačku. Povídky Jiřího Hájíčka najdeme také v různých antologiích, publikuje je i časopisecky.
V poslední době udělal Jiří Hájíček od prózy krok směrem k poezii. Kdysi s verši v pořadech Mirka Kováříka začínal. Dnes se díky japonskému haiku k poezii opět vrací.
Jeho první sbírka haiku vyšla v jeho domovském nakladatelství Host v roce 2018 pod názvem Muž na pokraji vzplanutí. Haiku z diáře 2017-2018. O čtyři roky později vydalo stejné nakladatelství jeho druhou sbírku haiku Muž pod černým deštníkem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
