Jiří Březina starší: Počasí

23. březen 2022

Budovatelská píseň „Poručíme větru dešti“ dnes působí hodně směšně. Snad ani tehdy ji autor nemyslel vážně a jen snaživě přehnal optimistickou symboliku.

V každém případě ani po půl století není na řízení počasí pomyšlení. Co, řízení, ono by nám stačilo umět počasí spolehlivě předpovídat. Vědci ve velkých budovách plných drahých hraček dumají nad družicovými daty, aby nám až do mobilu dopravili odpověď na jednoduchou otázku: jak bude zítra?

Meteorologických aplikací s předpovědí počasí pro chytré telefony je spousta a nejenže vypadají skvěle, ale se všemi těmi mapami, grafy a animacemi působí i hodně důvěryhodně. Neomezují se na formulace jako „od jihu“ nebo „po celém území“ a furiantsky připíchnou podrobnou předpověď ke každé vesnici.

Člověk by jim skoro věřil, jenže ony ty předpovědi podezřele často nevychází. Vypadá to,  že všechny ty vzdušné masy o velikosti kontinentů, které naše počasí vyrábí, žádné předpovědi nečtou. Klidně přijedou o den později nebo někde u Islandu špatně zahnou, a ze slunečného výletu je pak boj o život s vichřicí.

Přesný by snad mohl být aspoň dešťový radar, který nic nepředpovídá a jen ukazuje skutečnost. Přesto jsem už mnohokrát vířil prach na cestě, kterou podle radaru kropil hustý déšť.

Rozhodl jsem se tedy postavit své pochybnosti na solidní bázi. Natáhl jsem do telefonu dvanáct meteorologických aplikací a porovnal předpovídané teploty. I když šlo o jen předpověď na další den, která by měla být naprosto spolehlivá, každá aplikace předpovídala teplotu jinak, a to s rozdílem až pěti stupňů. To mi přijde dost.

Jenom dvě se shodly na krajních hodnotách -5 a 8 stupňů, ale ty možná opisovaly. Ve skutečnosti bylo v noci mínus dva a ve dne sedm, a tuhle kombinaci naopak netrefil nikdo. Nejblíž kupodivu nebyli domácí experti, ale jacísi seveřané.

Pilířem spolehlivosti u mě tak pořád zůstává moje babička, která říkala „když je slyšet vlak od Milína, bude pršet“. A vycházelo jí to dokonale.

autor: Jiří Březina starší | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.