Jiří Březina starší: Platany
Dovolená se většinou považuje za čas odpočinku, ale pokud ji celou prošlapete na kole, spíš než odpočinek je to zdroj zážitků. Některé z těch zážitků jsou zvlášť silné, jako třeba tenhle...
Šlapali jsme jižní Francií. Červenec, třicet ve stínu, ale kde by se tu vzal stín, když jsou tu už tisíc let všechny lesy zničené. Máte v nohách třicítku, nejmíň tolik vás ještě čeká a marně vyhlížíte oázu, kde by se dalo na chvíli schovat před sluncem.
Pak se v dáli objeví městečko a láká korunami mohutných stromů, které vykukují nad střechami domů. Vjedete dovnitř a máte pocit, že jste projeli střihem ve fantastickém filmu.
Najednou jedete ztemnělou hlavní ulicí, tak ztemnělou, že byste pořádně neviděli, kdyby nesvítily pouliční lampy. Ano, opravdu svítily. Zároveň se prudce ochladilo, žhavé slunce je pryč a místo něj máte nad sebou propletenou klenbu hustých korun stromů. Dokonalá oáza, včetně kašny s pitnou vodou.
Ty stromy byly platany a když pořádně vyrostou, dokážou s horkem divy. Vytváří široké a husté koruny, tak husté, že jimi nepronikne ani paprsek. Však se jim také říká zelená klimatizace.
U nás se daly zatím najít jen tu a tam v parcích, ale s radostí jsem si všiml, že se v Budějovicích začaly sázet ve velkém, v centru, na sídlištích, dokonce i ve Stromovce. Pro nás je to pozdě, ale naše děti se snad dočkají pořádného stínu. Jen musíme doufat, že do té doby někdo nepřekope plány a nepošle na platany motorové pily.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
