Jiří Březina starší: O bezpečnosti

Přitom pravděpodobnost, že by mi pás opravdu k něčemu byl, není velká. Ona je dost malá už sama pravděpodobnost nehody. Ty tři stovky bouraček denně sice vypadají hrozivě, ale když je srovnáte s miliony vozidel na silnicích, vychází cestování autem jako překvapivě bezpečná záležitost. Pásy, které si tak poctivě zapínáme, naštěstí většině z nás nikdy k ničemu nebudou.

Nerozepisoval bych se tu o takové banalitě, kdyby mě nepraštilo do očí srovnání s nošením roušek při současné pandemii. Roušky jsou stejně nepohodlné a otravné jako pásy, možná i víc. Ale hlavní rozdíl je jiný: pás nehodě nezabrání, zatímco rouška infekci ano.

Můžeme se na to podívat i takhle: Při dopravních nehodách u nás umírá kolem šesti set lidí ročně a když se to číslo o stovku zvedne, tisk zvedá ukazovák a policie spouští jednu akci za druhou. Na covid teď umírá více než stovka lidí denně! a přesto se pro mnoho lidí vlastně nic neděje. Vyžadují dál své pohodlí i zábavu a jejich ohled k okolí nejde ani tak daleko, aby si vzali přes ústa ten kus látky.

Je mi nepříjemná představa, že by za tím rozdílem stál fakt, že pásem chráním sebe, kdežto rouškou „jenom“ ty ostatní.