Jiří Březina starší: Napodobeniny
Nějak se mi zdá, že kolem nás přibývá napodobenin. Jen se rozhlédněte. Falešné dřevo, falešný kámen, falešné květiny, falešné trávníky – napodobování nebere konce.
Není to žádná novinka. Dřevo převlečené za mramor najdete i ve starých kostelech. Schovat levný materiál do daleko dražšího kabátu, to nejspíš táhlo vždycky. Mahagon za cenu překližky, lidi budou koukat a ještě ušetříme!
Napodobování se neomezuje jen na přírodní materiály, napodobujeme i sama sebe, přesněji své předky. Na budovách najdete falešné sloupy, které nic nenesou a falešné klenby, které nic nepodpírají, štukové ozdoby na zábradlí jsou z plastu.
Chrom na autech je většinou také falešný, i rádoby hliníkové kryty kol a na elektrických autech, těch symbolech pokroku, se dokonce objevují falešné mřížky chladiče, ačkoli tahle auta žádný chladič nemají. Úplně z toho čiší bezradnost výrobců, neschopných vymyslet novou podobu auta imitace neexistující součástky. Asi jako kdyby si první auta před sebou vozila falešnou oj, přestože nepotřebovala koně.
Někdy potkáte dokonce napodobeninu na druhou, třeba linoleum, které napodobuje dlaždice napodobující přírodní kámen.
Nelíbí se mi to, ale někdy ty napodobeniny používat musím, nedá se tomu úplně vyhnout. Pak je beru do ruky se stejným pocitem, jako bych sahal na mrtvého mořského živočicha v pokročilém rozkladu. Z falešných květin mám skoro vyrážku a jejich existence mi dokazuje dokonalé nepochopení smyslu květin jako takových.
Ale jsou samozřejmě i výjimky. Třeba při jídle mi žádný z mých falešných zubů vůbec nevadí!
Související
-
Jiří Březina starší: Nové náměty pro autory detektivek
Jistě vám neušlo, jak rostou počty takzvaně chytrých zařízení. Jako první se tahle začaly označovat telefony, ale postupně k nim přibylo téměř celé vybavení domácnosti.
-
Jiří Březina starší: Budíky
Vstávání podle budíku je prý druhá nejhorší věc po vraždě. To je asi přehnané, ale má to v sobě něco nepřirozeného, protože násilné buzení nepotřebuje žádný tvor kromě nás.
-
Jiří Březina starší: Přítelkyně Bára
Už několik měsíců mám novou přítelkyni. Jmenuje se Bára a, jak se dá čekat, je mladá a krásná. Vůbec nevadí, že je žlutozelená a že má místo nosu mezi očima pořádný zoban.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
