Jiří Březina starší: Klidné nakupování

Přechod z venkovní tmy byl působivý. Celý obrovský prostor byl už v půlce listopadu vánočně vyzdobený a zářil, samá světla, samé zlato. Vypadalo by to tam skoro jako v chrámu, kdyby ovšem duchovní dojem trochu nekazily stovky řvavých cedulí s nápisem Akce. K bloudění mezi nacpanými regály mi hrála hudba proložená reklamou a z polic na mě útočila dvoumístná procenta slev. Občas jsem musel zařadit zpátečku, protože uličku ucpalo doplňovací vozidlo. Normální předvánoční supermarket.

Musím říct, že mi ten tenhle humbuk dost vadí. Chápu, že se obchody snaží utrhnout z vánoční sezóny maximum, ale mohly by ukázat aspoň trochu zdrženlivosti a nespouštět nám Vánoce už v říjnu. Nakonec to vypadá, že tím hlavním svátkem není Štědrý den, ale jakýsi Černý pátek, určitě nejdelší den v roce, který trvá tři měsíce. A myslím, že nejsem sám, kdo je z toho otrávený. Vlastně neznám nikoho, kdo by si tuhle předvánoční hysterii užíval. Ale obchody asi vědí své. Dostanou nás sice naštvané, ale dostanou.

Nakonec jsem pod palbou blikající zlaté výzdoby zapomněl, proč jsem tam vlastně vlez. Hudba jako by říkala „Nikam nechvátej, všechno si prohlédni, venku je zima, dej si ještě jedno kolo!“ a tak jsem šel, kam mě vrzající kolečka vedla.

Ale pak jsem zažil šok. Hudbu přerušilo hlášení tak podivné, že jsem nevěřil svým uším. Aspoň v předvánočním supermarketu bych nic takového nečekal. Přesně ho nezopakuju, ale znělo asi takhle:

„Chceme vám umožnit nakupovat v klidu. Ztlumíme světla, vypneme hudbu i reklamy a nebudeme mezi vámi jezdit s vozíky. Nebudeme doplňovat zboží a vypneme i pípání pokladen.“

Byl jsem z toho tak paf, že jsem hledal na jejich webu ověření, že se mi to nezdálo. Bylo to tam. Má to jen malý háček. Tenhle božský klid na nákupy si můžete užívat jen jednu hodinu v týdnu.

Přeju vám hezký den s nákupy i bez.