Jiří Březina starší: Evropský den mozku
Dnes máme den mozku a většina lidí může slavit. Říkám většina, protože jsou k vidění i takoví, kterým jako by ten orgán dočista chyběl.
Ale o nich mluvit nechci. Spíš o tom, že ani náš mozek, ověnčený tituly nejdokonalejšího nástroje ve známém vesmíru, není bez chyb. Můj exemplář mě o tom denně zásobuje novými důkazy. Především v jednom kuse zapomíná.
Čímž vlastně potvrzuje, jak nevšedních výkonů je schopen. Protože zapomínání není nic jednoduchého. Nezapomínáme všechno šmahem, ani jen informace vybrané podle pravidla, jako například všechno od minulého týdne dozadu. Nezapomínáme ani tematicky, a už vůbec ne podle důležitosti.
Často mi mozek jako naschvál vymaže z paměti důvěrně známou a hlavně důležitou informaci, a to zlomek vteřiny předtím, než ji potřebuju. Určitě to znáte. Výmaz se startuje otevřením úst, kdy chci tu věc vyslovit, a paměť už sáhne do prázdna.
Zvláštní kapitolou je zapomínání snů, jejichž děj ještě vidím před sebou, ale jakmile je chci někomu popsat, někdo zhasne.
A nejhorší jsou jména. Ta zapomínám takovým tempem, že už se bojím někoho potkat. Problém je o to horší, že tváře si naopak dost pamatuju, takže většinou vím, kam příchozího zařadit, kde jsme se potkali a o čem mluvili. Zlomyslná paměť mi k tomu hrne proud dalších a dalších detailů, jen to jméno ne.
Často se zpoza rohu vynoří známá postava a odstartuje závod s časem – vybavím si jméno dřív, než se přiblíží, nebo se případný rozhovor bude podobat partii pokeru, kdy budu kolem identity svého protějšku jen opatrně kroužit, aby mi jako neon zazářila v hlavě až další den?
Jediná věc mě ale na těch tápavých setkáních utěšuje. Mnohdy je až příliš zřejmé, že můj protějšek je na tom s pamětí navlas stejně jako já.
Související
-
Jiří Březina starší: Boty přes internet
Když jsem doma prohlásil, že si koupím boty na e-shopu, moje žena na to neřekla nic. Jen se podívala ke stropu takovým způsobem, který jasně naznačoval, co si o tom myslí.
-
Jiří Březina starší: Tepláky
Móda se – jak známo – opakuje. Nic jiného jí ani nezbývá, máme pořád dvě nohy a dvě ruce a barevná paleta není nekonečná. Takže vlastně není divu, že se vrátily i tepláky.
-
Jiří Březina starší: Mateřská řeč
Nedávno jsem se dostal k článku, jehož autor zpochybňoval důležitost pravopisu a gramatiky v internetových diskusích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
