Jihočeští vědci odhalili v těle pstruhů antidepresiva a léky na bolest
Někteří pstruzi mají v sobě antidepresiva. Ty do sebe dostanou v tocích, kam ústí čistírny odpadních vod. Jihočeští vědci našli v těle těchto pstruhů psychoaktivní látky, které můžou ovlivňovat jejich metabolismus i chování.
„V prachatickém potoce jsme odlovili několik set pstruhů obecných, kteří tam normálně žijí. Označili jsme je a vysadili do stejného potoka, ale pod čističku odpadních vod, a dále je sledovali,“ vysvětluje postup biolog Tomáš Randák.
„Odebírali jsme vzorky jater, mozku a dalších orgánů i svaloviny a našli jsme až jedenáct psychoaktivních látek včetně těch, které se používají k léčbě bolestí a deprese,“ říká chemička Kateřina Grabicová z fakuty rybářství a ochrany vod ve Vodnaněch. Nejvíce postiženými orgány byla játra a ledviny.
Kvůli psychoaktivním látkám už pstruzi nejsou tak obezřetní před svými nepřáteli a mohou se snadno stát jejich kořistí.
Pstruh
Běžný pstruh 80 procent času během dne projí. Podobně jako u jiných menších zvířat u nich instinkt hledání potravy je jejich hlavní motivací. Mají také žaludky, které jsou schopny zpracovat kdejaký odpad. Protože při neustálém požírání různého hmyzu a larev do sebe pojmou i hodně trav, klacíků a hlíny z říčního dna.
Pstruzi mají vynikající zrak. To není smysl, který obvykle čekáme u ryb jako nejlépe vyvinutý. Ale oko pstruha se dokáže otáčet do všech možných směrů a umožňuje mu vidět téměř celé své okolí najednou. Hlavní ochranou jim je tedy včasné zpozorování nebezpečí a rychlý únik.
Spor o 22kilogramového pstruha
Co se týče fyziognomie pstruhů, pro někoho může být překvapením i to, že první měsíc svého života vyrůstají zcela bez šupin. Pstruh hnědý ohromuje vědce i svou genetickou rozmanitostí. Vyskytuje se v mnoha různých odstínech. Existuje až 50 různých poddruhů. Přitom se ale příliš nekříží s ostatními druhy, i když je to u nich možné.
Třeboňská firma dovezla na český trh čtyři tuny závadných pstruhů
Veterináři odhalili u více než deseti tisíc pstruhů z Itálie zakázanou leuko-malachitovou zeleň. Závadné ryby se dostaly až k českým spotřebitelům, a to na pobočkách třeboňské společnosti Fish Market a v prodejnách Albert.
V roce 2009 vytáhli rybáři z kanadského jezera Diefenbaker pstruha duhového o váze téměř 22 kilogramů. To by byl potenciální světový rekord. Objevily se ale pochybnosti. Někteří rybáři říkají, že byl tento pstruh původně vychovaný na farmě a byl geneticky upravený. V severoamerických rybích farmách nejsou geneticky modifikovaní pstruzi taková vzácnost, a občas se stává, že uprchnou do volné přírody. Proto, když se objeví tak velký pstruh duhový, není divu, že jsou někteří lidé podezřívaví.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka