Jihočeské kořeny Marka Staška
„Jihočech rodem“ je pražský básník a překladatel Marek Stašek, který se do míst, kde žili jeho předkové, často a rád vrací. Je to jednak Bechyně, jednak nedaleké Sudoměřice, kde prožil válečné dětství u svých prarodičů. V létě byste ho dnes dozajista našli právě v Bechyni. Mimochodem, jeho dědeček z otcovy strany byl ve 20. letech minulého století ředitelem zdejší známé keramické průmyslovky.
Idylický obrázek svého jihočeského dětství s sebou nese Marek Stašek celý život. „Je to svět, který už zmizel,“ říká s kapkou nostalgie. „Vzpomínám si na kovárnu na sudoměřické návsi, kde se kovali koně a kde nás pan kovář někdy nechal šlapat měch. A s jakou radostí jsme ministrovali v kostele, jak jsme na to byli pyšní! Tahle stará vesnice se pak v 50. letech s kolektivizací hodně změnila a navíc celou krajinu kolem Bechyně poznamenala stavba vojenského letiště.“
Staškovi rodiče se poznali na táborském gymnáziu, ale brzy se přestěhovali do Prahy. Otec byl lékař, matka učitelka, oba s velkou láskou k divadlu, výtvarnému umění a literatuře. Není divu, že Marek Stašek zatoužil po studiu na DAMU. Na vysněný obor režie se však nedostal a na režisérskou práci si musel ještě pár let počkat. Ale stálo to zato: krátký čas byl totiž asistentem legendárního Alfréda Radoka. „Považuji ho za vůbec největší uměleckou osobnost, jakou jsem v životě potkal,“ podotýká.
Marek Stašek nakonec přece jen DAMU vystudoval, a to obor dramaturgie. Koncem 60. let strávil krásný studijní rok ve Francii, která se stala jeho celoživotní láskou. Po návratu už ale doma politicky přituhovalo a bylo jasné, že najít práci v oboru nebude snadné. Stašek vyzkoušel několik míst, ale ze všech nejlepší byla určitě práce učitele na tehdejší lidové konzervatoři, kam ho přivedl Ivan Vyskočil. „Setkal jsem se tam s výbornými učiteli i studenty, mezi nimi byla třeba Kateřina Rudčenková, Emil Hakl nebo Martin Ryšavý. Na téhle škole panovala i za totality pohoda a uvolněná atmosféra, takže jsme si tam bez problémů četli se studenty samizdatové Lidové noviny a diskutovali o nich.“
Poezii se Marek Stašek věnuje jako autor i jako nakladatel. Od začátku 90. let publikuje své básnické sbírky, ale také se stará o poezii kolegů. S přítelem Ivanem Wernischem založili v roce 1997 Edici současné české poezie, ve které vydali už šedesát knih. Na to, aby bilancoval či rekapituloval svůj život, však Marek Stašek nemyslí: „Asi na to už mám věk, ale zatím mě nenapadlo zastavit se a zamyslet nad tím, co se mi v životě povedlo a co ne. Asi to bude tím, že mám pořád co dělat,“ směje se.
Vyprávění Marka Staška zaznamenala na rozhlasový mikrofon Hana Soukupová. Jejich povídání uslyšíte v sobotu 29. června v 8:30 a v repríze v pátek 5. července v 19:05 na frekvencích Českého rozhlasu České Budějovice – 106,4 MHz pro jižní Čechy, 88,2 MHz pro Slavonicko a Dačicko a nebo živě na internetu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.