Jihočeské divadlo uvede v české premiéře jednoaktový balet Kauza Kafka

Viktor Svidró v roli Kafky při zkoušce baletu Kauza Kafka v choreografii, režii a dramaturgii šéfa baletu Jihočeského divadla Attily Egerháziho

Balet Jihočeského divadla nastudoval k 130. výročí od narození Franze Kafky jednoaktový balet Kauza Kafka. Představení vzniklo ve spolupráci s Landestheater Niederbayern v Pasově. Pro balet Jihočeského divadla je to už druhá spolupráce s pasovským divadlem, první byla před dvěma lety při inscenace Louskáček.

Balet odkazující na českého německy píšícího spisovatele židovského původu měl u pasovského publika mimořádný úspěch. Česká premiéra je dnes v Českých Budějovicích.

„Kafku jsem vybral proto, že když se podíváme na Kafkovu osobnost, na to jak žil, jak tvořil, tak je to jak připravené proto, aby se to divadelně zpracovalo. A když už divadelně, tak proč ne žánrem baletu,“ říká autor námětu, choreograf a režisér v jedné osobě Attila Egerházi.

Podle něj není Kauza Kafka obrazem jednoho z Kafkových děl, ale Kafky samotného:

„Dalo by se říct, že tu najdeme souvislosti s knihami, jako je Zámek a další. Ale to, co chci vyjádřit, je, že dílo i samotný Kafkův život byl plný otázek. Tak i já tím baletem pokládám otázky tak, jak je pokládá Kafka sám,“ přibližuje režisér a pokračuje:

„Samozřejmě můžou přijít diváci, kteří neznají žádné Kafkovo dílo. Protože to dílo je postavené na lidskosti, ne na znalosti Kafky. V Německu například byly před každým představením besedy s diváky a z těch diváků byla necelá polovina, která Kafku četla. Přesto měl balet právě v Německu velký úspěch, a tak možná teprve tady poznali diváci, jak Kafka žil a jak pracoval.“

V Pasově měl jednoaktový balet Kauza Kafka premiéru na konci října a setkal se tam s velkým úspěchem. Jednoduché šedočerné kostýmy, jednoduchá scéna se stolem, židlí a bílou zástěnou, která působí chladně i nedostupně. Franze Kafku ztvárnil Viktor Svidró, který přiznává, že Kafka je skutečně náročné téma:

„Už při první zkoušce jsem si uvědomil, že tohle nemůžu jen zahrát, musím být přítomen celou svou duší, celým svým tělem a příběh skutečně prožít. Příběh je tak silný, že se na konci cítím absolutně prázdný, nemyslím tím fyzickou únavu, ale spíš psychickou. A tak se na konci cítím úplně stejně vyprázdněný jako Kafka,“ říká tanečník a doplňuje:

03010733.jpeg

„I přesto, že o Kafkovi něco vím, že jsem četl jeho životopis i knihy, tak největší impuls je pro mě vždycky režisér. On svou představu ztvárňuje skrze sólistu, v tu chvíli musím přijmout tuto ideu, vzít ji za vlastní a dál ji rozvíjet. Tento společný proces režiséra a tanečníka je to, co utvoří Kafku. Jiná cesta není.“

„Nemůže to dělat jen sólista nebo jen režisér, to nejde. Režisér tvoří obrysy a sólista je musí vybarvit. Režisér tvoří postavu Kafky společně s tanečníkem,“ zdůrazňuje Viktor Svidró.

V inscenaci zazní části skladeb Arvo Pärta - Suma pro smyčce, Henryka Góreckého - Koncert pro cembalo a smyčcový orchestr i Alfréda Šnitkeho - 1. část z Concerta grosa, Koncert pro hoboj a harfu a Koncert pro klavír a smyčce. Premiéra jednoaktového baletu Kauza Kafka je dnes od 19 hodin v historické budově Jihočeského divadla.