Jihočeská vesnička Holašovice je zapsaná na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO
Vesnice Holašovice leží asi 16 kilometrů západně od Českých Budějovic. Na Seznam UNESCO byl v prosinci 1998 zapsán téměř zcela dochovaný středověký systém obytných domů a sýpek, tedy celkem 23 památkově chráněných usedlostí se 120 budovami známými především stavebním stylem zvaným Selské baroko.
V 16. století vylidnila Holašovice morová epidemie a místo českých obyvatel tu začala žít většina Němců. Po druhé světové válce ale museli Němci odejít. Pak se Holašovice staly už ryze českou vesnicí. Vzhledem k tomu, že stála vždycky tak trochu stranou oficiálního zájmu o nějaký výrazný architektonický rozvoj, povedlo se tady, podobně jako v Českém Krumlově, zachovat původní ráz obce. A díky tomu se dostala do světového povědomí.
Hlavní část historických budov stojí kolem úctyhodné návsi. Zatímco českobudějovické náměstí Přemysla Otakara II. má se svým jedním hektarem přídomek rekordmana, holašovická náves si s jeho rozměry nezadá. „Má na délku 210 a na šířku 70 metrů. Usedlosti stojí okolo středové plochy, které dominuje budova koloniálu, dříve usedlost kováře, kovárna, kaplička a obecní rybník,“ upřesňuje Jan Jílek, starosta Jankova, jeho jsou Holašovice od 14. června 1964 místní částí.
Hlavní část domů je propojena zdmi s brankami a klenutými vjezdy do prostoru návsi. Podle Jana Jílka je právě tento dochovaný a ucelený komplex hlavním důvodem zápisu obce na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Našli bychom tam nejenom zmiňovanou kovárnu a kapličku, ale především výstavní statky se špýchary, stodolami, maštalemi a výměnky a samozřejmě hostinec.
Každý rok se v Holašovicích předposlední víkend v červenci konají Selské slavnosti. Tento typický staročeský jarmark přináší především ukázky více než dvou set tradičních i netradičních řemesel z Čech, Moravy a Slovenska, s bohatým doprovodným kulturním programem.
O soutěži
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
