Jihočeši se modlili za souzené fašisty, napsal týdeník v roce 1933. Nikdo z místních to ale nepotvrdil

Puč byl zmařen a většina útočníků pozatýkána. Na lavici obžalovaných se tehdy ocitl i vůdce této strany generál Radola Gajda, přestože se útoku osobně nezúčastnil.

Vzhledem k tomu, že Gajda často pobýval v jižních Čechách, rezonoval soudní proces s ním i v našem regionu. Týdeník Fašistický jih publikoval 26. května 1933 článek, v němž uváděl, že před několika dny se konalo procesí obyvatel z Netolicka do Římova, kde se poutníci modlili za Gajdovo osvobození.

Ve stejném duchu se prý nesly i nedělní bohoslužby v kostelích na Strakonicku, Volyňsku, Husinecku, Vodňansku a Netolicku.

Článek neunikl pozornosti Okresního úřadu v Českých Budějovicích, který se 26. června obrátil na četnickou stanici v Římově a na okresní úřady ve Strakonicích, Prachaticích a Písku s dotazem, zda jsou údaje v článku pravdivé.

Četníci z Římova odpověděli, že procesí z Netolicka se v Římově skutečně objevilo, nešlo však o nic výjimečného, protože sem chodívá každoročně. O tom, že by se v poutním místě konaly modlitby za souzené fašisty či Gajdu, žádné informace neměli.

Ve stejném duchu odpověděli i okresní hejtmané z Písku, Prachatic a Strakonic. Písecký hejtman si v odpovědi neodpustil poznámku, že článek bude patrně výmyslem nějakého „ztřeštěného novináře“.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.