Jihočech Jaroslav Mareš se objevil v desítkách filmů, i když jeho role byly až na výjimky epizodní
Na hřbitově v Husinci na Prachaticku je pochován zdejší rodák, herec Jaroslav Mareš. Tento představitel desítek filmových rolí se narodil před sto lety. Známý je třeba jako hostinský Evžen z Jedové chýše v seriálu Hříšní lidé města pražského či student Prokůpek, žáka Jana Husa ve stejnojmenném filmu.
Jaroslav Mareš se narodil 24. dubna 1921 v Husinci. Byl dlouholetým protagonistou Národního divadla a také se objevil ve více než 70 filmech, i když jeho role byly až na výjimky epizodní.
V životopisu Jaroslava Mareše je velká zajímavost. Po první světové válce odjel jeho otec, všestranný lakýrník, pracovat do Francie, kde se živil v Rouenu ve velkých loděnicích. Jaroslav tedy strávil část dětství ve Francii. Později mu herecký kolega Karel Effa začal říkat Jean Marais.
Před kameru se poprvé postavil v roce 1946 ve filmu Nezbedný bakalář Otakara Vávry. O rok později mu připadla role Jaroslava v titulu Poslední mohykán, kde hraje syna despotického starožitníka (Jaroslav Marvan), který psychicky týrá celou rodinu.
Jaroslav Mareš v mládí ztělesnil role romantiků a frajerů, později se často oblékal do uniforem. Jeho epizodními rolemi byli vrátní, příslušníci VB, detektivové, ale také pivaři a karbaníci. Známá je jeho role hostinského Evžena z Jedové chýše v Hříšných lidech města pražského, třeba v dílu Případ lichého střevíce nebo v celovečerní Smrti černého krále.
Jednu hlavní roli ve filmu Jaroslav Mareš přece jen měl, a to ve snímku Černý prapor Vladimíra Čecha z roku 1958 o konfliktech mezi příslušníky francouzské cizinecké legie. Mareš tu hrál legionáře Václava Malého, který se zaplete do nebezpečné situace v táboře, je účastníkem bojů v džungli i svědkem vyvraždění vesnice. Schematický film měl alespoň dobrodružný náboj.
Čtěte také
Začátek 60. let přinesl Jaroslavu Marešovi účast ve známých titulech. Ve Hvězdě zvané Pelyněk se objevil jako voják Karel Werner, v Limonádovém Joevi jako silný pistolník, v satiře Až přijde kocour jako vedoucí restaurace, ve Třech chlapech v chalupě jako Skřivánek.
Na sklonku filmové kariéry si střihl v Panoptiku města pražského epizodku šéfa party vorařů Lišku v dílu Děvče od vody. Jihočeské natáčecí kořeny na Třeboňsku má film Vojtěch řečený sirotek režiséra Zdeňka Tyce z roku 1989, Marešova venkovská postava se jmenovala Juz.
Jaroslav Mareš se mihnul snad ve všech seriálech z doby minulého režimu: Malý pitaval z velkého města, Plechová kavalerie, Okres na severu, 30 případů majora Zemana nebo také v pohádkové Arabele opět jako vedoucí restaurace. Větší kariéru tento skvělý herec rozhodně udělal na divadelních prknech. Jihočech Jaroslav Mareš zemřel 29. října 2003.
Herce Jaroslava Mareše připomíná kulturní magazín Kavárna. Dále pořad zavede do Jihočeského divadla na poslední premiéru letošní sezóny, kterou byla Mozartova opera Cosi fan tutte v nastudování mladé režisérky Zuzany Fischer. A představí i půvabnou audioknihu Život v zahradě, která určitě potěší všechny zahrádkáře.
Související
-
O masakru, který se odehrál roku 1945 na jihočeské vesnici, bude první historický film Bohdana Slámy
Režisér Bohdan Sláma pochází sice ze severu Moravy, ale stal se z něj opravdový Jihočech. Žije s rodinou u Mirotic na Písecku a jihočeskou krajinu využívá ve svých filmech.
-
6 filmů starých 60 let, které si i dnes zaslouží pozornost
Rok 1960, patnáct let po druhé světové válce, dal vzniknout ve světové i domácí kinematografii titulům, které později vstoupily do filmových čítanek.
-
Všichni rodiče usnuli a svět se stává pro děti nebezpečným. Dan Svátek točil nový film na jihu Čech
Režisér Dan Svátek na sebe upozornil filmem Úsměvy smutných mužů, je také podepsán pod minisérií Stockholmský syndrom nebo snímkem Hodinu nevíš. Teď dokončil Spící město.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.