Jednou ze zaniklých obcí v Ralsku jsou Holičky. Největší zajímavostí je skalní kovárna
Mezi pozoruhodné turistické lokality patří Geopark Ralsko v Libereckém kraji, který se rozkládá mezi středověkými hrady Ralsko, Děvín a Bezděz. Borové lesy a pískovcové skály bývaly osídlenou krajinou až do konce druhé světové války. Po ní zmizely na dvě desítky vesnic a mnoho samot se zhruba sedmi tisíci obyvateli. Jednou ze zaniklých obcí, po které lze dodnes najít stopy, jsou Holičky. Zůstaly po nich do skály vytesané světničky a kovárna.
Konec Holiček znamenal odsun původního německy mluvícího obyvatelstva po druhé světové válce. Uvolněné území využila Československá armáda pro zřízení vojenského prostoru, kde se později usadili sovětští vojáci. Vojenské cvičiště se v Ralsku nacházelo už za Rakouska-Uherska. Vznik Holiček sahá ještě hlouběji do historie.
„Holičky jsou připomínané v pramenech až v 16. století v souvislosti s těžbou železné rudy a se zpracováním dřeva k pálení milířů. Ale doba založení té vsi je podle mého starší. Viděl bych to tak někdy na konec 14. století,“ říká Kamil Podroužek, stavební historik a etnograf, památkář a vysokoškolský pedagog Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně.
Obec Holičky měla na konci 19. století 40 domů a 200 obyvatel a dokonce i dvě hospody. Do našich časů se toho mnoho nedochovalo, vlastně jenom prostory vytesané ve skále, kde býval těžební prostor. V místech dvoupatrového obecního lomu pro těžbu pískovcových kvádrů byla ve spodní části vytesaná kovárna využívaná ještě ve 20. letech minulého století.
Kromě kovárny vznikla řada dalších skalních světnic a světniček, které měly převážně hospodářské využití. „Ten prostor byl tou těžbou předpřipraven k druhotnému využití. V lomu byly stěny osekané do svislé polohy a pak už bylo velmi snadné zahloubit jednotlivé prostory dovnitř té skalní stěny. Ale v jižní části vesnice, která už leží na katastru Černá Novina, byly čtyři domy a ty mají zahloubené hospodářské prostory v pískovci a jde vlastně jen o skalní výchoz,“ vysvětluje Kamil Podroužek.
A jaký byly výhody zahloubení prostor kovárny či chlévů a sklepů do skály? „U kovárny je to zřejmé. Tam jde o protipožární opatření. Kovárna byla umístěna ve středu obce a zahloubit kovárnu do skály zaručovalo, že ten prostor nevyhoří. Opracování pískovce bylo velmi snadné. Když na to lamači měli nářadí, nedalo vyrubání skály tolik práce. A důležité bylo, že ten prostor nikomu nepatřil. Na regulérní stavbu jste potřebovali mít pozemek. A když jste se zahloubili z boku do skály, tak jste pozemek nahoře nepoškodili. Takže jste se zahloubili pod cizí pozemek, ale byli jste ve svém,“ dodává etnograf.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.













