Jediné kominické muzeum v Česku je v Záříčí na Táborsku. Můžete tu dokonce prolézt komínem
Historii kominictví i práci kominíků můžete doslova na vlastní kůži poznat v jediném kominickém muzeu v Česku. Najdete ho ve vesnici Záříčí na Táborsku. Expozici si prohlédl regionální stopař Petr Kubát.
„Kominické řemeslo se začalo etablovat už před 500 lety. V 19. století se pak dramaticky změnila technologie stavby komínů a kominíci už nemuseli komíny prolézat, když je čistili. Začaly se používat kominické nástroje, které máme s kominíky spojené v podstatě dodnes,“ připomíná Eva Bažantová, předsedkyně Spolku pro založení muzea kominického řemesla.
Nástroje jsou samozřejmě v muzeu k vidění. „Když použijeme kominickou terminologii, tak tu máme například krátký průtlačný kartáč nebo čimprlík a dlouhý průtlačný kartáč neboli štosák. Nejstarší předměty jsou kartáče pro čištění cest mezi pecí a místností, kdy si dva kominíci pomáhali, přetahovali se pomocí těch kartáčů, a tak kanály čistili,“ popisuje Josef Bažant, místopředseda spolku.
Expozici doplňují figuríny kominíků v klasickém pracovním oděvu i slavnostním obleku. „Pracovní oděvy byly hodně namáhané, když kominíci prolézali komíny. Tak tu máme oděv celý z kůže, ale je natolik těžký, že ho nikdy nikdo nebyl schopen použít. Vedle je oblek ze čtyřicátých let z minulého století, ten má exponovaná místa zesílená kůží,“ ukazuje Josef Bažant.
Do 19. století museli kominíci při práci lézt přímo do komínů. Jaké to bylo, mohou návštěvníci muzea v Záříčí zjistit na vlastní kůži. „V našem komíně je jednoduchý žebřík, ale kominíci to měli těžší. Lezli tím způsobem, že se zapřeli zády o stěnu komínu, pak se zapřeli ještě koleny a lokty a pomalu se posunovali. K tomu měli v ruce nářadí, táhli nahoru březové koště a škrabku na odstraňování dehtových nápeků,“ líčí Josef Bažant.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






