Jeden farář na Prachaticku prodával pivo, další porušovali celibát, tvrdí zápis z kněžského sněmu v 16. století
Poměry na jednotlivých farách v minulosti nám dobře ilustrují takzvané kněžské konvokace. Jednalo se o sněmy kněží, které čas od času svolávali děkani. Zprávu z jednoho takového sněmu konaného ve Strakonicích v roce 1574 nám zanechal dlouholetý strašínský farář Martin Rezek Strakonický.
Rezek proslul jako horlivý katolík a misionář, který byl pražským arcibiskupem jmenován děkanem volyňského a bozenského děkanátu. Z této pozice se rozhodl vyšetřit personální obsazení farností v obou děkanátech, přičemž hodnocení některých farářů nebylo vůbec lichotivé.
Podíváme-li se na volyňský děkanát, pak v Prachaticích působil farář Linhart Hronek, který prý psal heretické knihy. V Bavorově, Jiníně, Česticích, Zdíkovci, Frantolech a Chrobolech porušovali faráři podle Rezka celibát.
Zdíkovecký farář měl navíc při mši vynechávat eucharistickou modlitbu, nevzýval svaté, na faře prodával pivo a hlásal, že o masopustním úterý se smí jíst maso. V Bílsku zpovídal kněz věřící hromadně, a navíc chodil po hospodách.
Ve Vimperku měli kněze luterána, který odmítal přijímání podjednou způsobou a k luteránské víře sváděl i tamní osadníky. A ve Volyni? Tam prý farář propůjčoval kostel kališníkům.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
