Je to jen papírový měsíc, který láska může přetvořit. A také trochu české swingové nostalgie

Nahrávku jsme vybrali z veskrze nostalgického alba Písničky Z Filmů Pro Pamětníky z roku 1999. A když jsme u něj, tak přidáme ještě dvě písničky připomínající zlatou éru českého swingu.

Nejprve to bude Petra Ernyeiová, zpěvačka, kterou můžete znát třeba ve spojení s pianistou, rodilým Jihočechem Jakubem Šafrem. I při songu Cvrček muzikant se vám může maně vybavit největší hvězda českého swingu Inka Zemánková a opět je pod ním podepsaná stejná autorská dvojice jako v předešlém případě, tedy textař Karel Kozel a autor hudby, legendární český swingový akordeonista, před 110 roky v jihočeské Blatné narozený Kamil Běhounek.

Teď ještě ne – velmi interesantní autoři se skrývají pod další českou prvorepublikovou písničkou, autor hudby Jaroslav Ježek a básník Vítězslav Nezval. Skladba zazněla ve filmu Gustava Machatého Ze soboty na neděli z roku 1931. Můžete si ji poslechnout v podání zpěváka a jinak výborného kytaristy Marka Rejhona a Pražského swingového orchestru.

Čtěte také

Swing, to je ta pravá věc aneb Objevná swingová zastávka v zemi tulipánů a větrných mlýnů

It´s Only A Paper Moon, Je to jen papírový měsíc, tak zní název oblíbeného a mnoha roky prověřeného standardu s autorskou účastí skladatele Harolda Arlena a textařů Yipa Harburga a Billyho Rose.

Zatímco broadwayské představení, v němž písnička původně zazněla v roce 1932, úspěšné nebylo, napřesrok už s ní měl obrovský úspěch orchestr Paula Whitemana s trumpetistou Bunnym Beriganem a ženským vokálem Peggy Healy, ovšem z dnešního pohledu je asi nejznámější verze Elly Fitzgerald.

Text vyjadřuje pocity iluze a také to, jakou sílu má sdílená představivost a jak láska může změnit i zdánlivě bezcenné rekvizity jako papírový měsíc, moře z kartonu nebo balonek. V době, kdy tato píseň vznikla, nebyly fotoaparáty v rukou každého, a bylo možné se vyfotit na pouti nebo karnevalu, třeba v papírovém měsíci jako iluzi oblohy.

Podruhé zazní It´s Only A Paper Moon v mnohem mladší interpretaci někdejší rokenrolové hvězdy a později příjemně, relaxovaně swingujícího zpěváka Jamese Darrena s orchestrem Petera Matze z roku 1999.

Do třetice si tento standard můžete poslechnout v instrumentálním provedení swingujícího virtuózního belgického cikánského kytaristy Django Reinhardta, francouzského houslisty Stéphana Grappelliho a Quintette Du Hot Club De France.