Janičko, Alenko, Ivanko. Oslovujete lidi zdrobnělinami? Nemusí jim to být příjemné
Někteří lidé při oslovování druhých rádi používají zdrobněliny jmen. Odbornice na etiketu Alena Špačková před tím ale varuje. Podle ní je vždy nutné sledovat, jak člověk na takové oslovení reaguje.
„Zdrobnělina je familiárnost. Je to silnější, má to emocionální náboj a nemusí to být každému příjemné. Každý z nás vyšel z určitého prostředí a může mít třeba právě zdrobnělinu spojenou s degradací,“ vysvětluje.
V etiketě platí pravidlo: Oslovujme ty druhé tak, jak si oni sami přejí být oslovováni.
„Ne všichni mají povahu na to, aby se ozvali, když je oslovíme zdrobnělinou a jim to nevyhovuje. Pak je na nás, abychom sledovali neverbální projevy a zareagovali, nebo se zeptáme rovnou, jestli jim oslovení nevadí. Můžeme zůstat i u stávajícího oslovení, když se neozvou, ale to je nejméně šetrné,“ doplňuje Alena Špačková.
Existují i oslovení, se kterými se setkáváme výjimečně, a pak stojí za to si je vychutnat. Například na promocích slyšíme nejen pane rektore, ale i Vaše Magnificence.
Ke kardinálovi patří oslovení Vaše Excelence, ale není nutné ho používat. „Moderní etiketa připouští otče kardinále nebo pane kardinále. Je to civilní oslovení. Stejně tak nemusím říkat Vaše Eminence arcibiskupovi. Moderní etiketa v tomhle začíná být velmi tolerantní,“ dodává Alena Špačková.
Související
-
Slečna, nebo paní? Když si žena zakládá na tom, že je svobodná, respektujte to
Oslovování lidí by při setkání mělo být až na druhém místě. „Neoslovuji neznámé lidi, když nemusím. V pracovním procesu je to samozřejmě jiná záležitost.
-
Tykat nadřízenému a partnerovi dítěte? Některé situace jsou z hlediska etikety ožehavé
Na tenký led vstupujeme v otázce vykání a tykání ve společnosti. Mnohdy váháme, jestli můžeme někomu tykat, nebo co říct, když druhý nabídne tykání a my o to nestojíme.
-
Oslovujte člověka jménem na začátku rozhovoru, ale také když mu říkáte něco důležitého
Velice důležitou součástí mezilidské komunikace je oslovování. Má magickou moc, do podvědomí druhé osoby zasouvá pocit, že se o ni zajímáme a že mluvíme přímo k ní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
