Jan Vrba: Jarní proměny. Vyprávění o proměnách přírody a vrtkavosti počasí v průběhu jednoho nezvykle teplého březnového dne

21. březen 2021

Text vyšel v knížce Dražinovská hora, která je považována za jednu z nejkrásnějších českých knih o přírodě. Spisovatel a lesník Jan Vrba ji poprvé vydal v roce 1926. 

Režie: Vítězslav Bartoš
Interpret: Jaroslav Konečný
Redaktor: Jiří Vondráček
Natočeno v plzeňském rozhlasovém studiu v roce 1979.

Jan Vrba se narodil v roce 1889 západočeském Klenčí pod Čerchovem. Nedokončil studium na domažlickém gymnáziu.

Sice prý byl záškolákem, ale hlavním důvodem jeho odchodu ze školy byla zřejmě finanční situace rodiny. Přešel tedy na Zemskou lesnickou školu v Jemnici na Moravě, později vystudoval Vysokou školu zemědělskou ve Vídni.

Dnes vím zcela bezpečně, že právě příroda, její krása a hluboká moudrost to byly, co vnášelo do mého vlastního života klid, vyrovnání i s nejtěžšími a nejbolestnějšími lidskými smutky a dávalo mi pocit spokojenosti s údělem, který mi byl ve zlomku věčnosti přisouzen.
Jan Vrba, spisovatel

Během studia si přivydělával jako asistent kurzů pro hajné a psaním do novin. Jako čerstvý absolvent nastoupil na lesní úřad ve Zruči nad Sázavou, později odchází do Jemnice na lesnickou školu, kterou sám absolvoval, a učí tam přírodopis, myslivost a lesní ochranu. V roce 1918 se vrací na rodné Chodsko a věnuje se především literatuře. Velkým inspiračním zdrojem byla pro spisovatele i člověka Jana Vrbu příroda.

Najslavnější klenečtí rodáci: Jindřich Jindřích, Jindřich Šimon Baar a Jan Vrba

Jan Vrba psal básně, povídky, romány i historická pojednání o rodném Chodsku. Jeho sebrané spisy čítají 76 svazků. Zemřel v Domažlicích v květnu 1961. Urna s jeho popelem byla uložena až osmnáct let po jeho smrti (v roce 1979) na hřbitově v rodném Klenčí. Jeho příbuzným byl druhý zdejší rodák spisovatel a kněz Jindřich Šimon Baar. 

autoři: Martina Toušková , Jan Vrba
Spustit audio