Jan Slabák prosadil zcela nové, vysoce profesionální pojetí lidovky
Ve středu 24. března se stal osmdesátníkem kapelník Moravanky Jan Slabák. Jeho jubileum oslavíme slavnostními Dechovkovinkami.
„Přiznám se, že nerad používám označení, že je někdo nebo něco legenda či legendární. Ale Jana Slabáka, za jehož vpravdě revoluční činností na poli dechové hudby se dnes u příležitosti jeho osmdesátin ohlédneme, se za legendu označit nezdráhám,“ začíná nové vydání Dechovkovinek Zdeněk Voráč a o Janu Slabákovi pokračuje: „Podařilo se mu totiž nevídané: prosadil se se zcela novým, vysoce profesionálním pojetím lidovky, které se přitom stalo masově oblíbeným.“
Jan Slabák se narodil 24. března 1941 v Kelčanech u Kyjova v rodině zedníka Františka Slabáka. Lásku k muzice v něm probudil známý kyjovský učitel Josef Frýbort, v jehož dětské dechovce začínal.
Než se ale mladý Honza vydal na profesionální muzikantskou dráhu, pracoval ve Sklárnách Moravia Kyjov. K přijímacím zkouškám na konzervatoř se připravoval tajně a rodičům vše oznámil až po přijetí. Už během studií spolupracoval s celou řadou orchestrů a hrál tak muziku všech žánrů.
Mladého Jana jste mohli slyšet a vidět třeba s Orchestrem Gustava Broma nebo se Strouhalovou sedmičkou. Přitom zakotvil ve Státní filharmonii Brno. Kolem třicítky dostal nápad, co si tak zahrát tu naši lidovku trochu jinak, po našem.
Z kamarádů profesionálů sestavil studiový dechový orchestr a v brněnském rozhlasovém studiu natočil první snímky. Úspěch byl nečekaný. A tak se na začátku 70. let zrodila Moravanka.
Po prvních rozhlasových nahrávkách přišly první gramodesky. Když Československá televize odvysílala pořad „Vy neznáte Moravanku?“, začaly se nabídky na vystoupení jen hrnout. Hudebníci taktak vše stíhali, stále byli totiž zaměstnáni ve filharmonii a dechovku hráli ve volném čase. Toho ale valem ubývalo a tak se Moravanka musela profesionalizovat. Nic jiného jí nezbývalo, hlad po jejích vystoupeních byl totiž obrovský. Odehrát denně dvě a někdy dokonce tři estrády bylo naprosto běžné. Přibyly zájezdy do zahraničí, neustálé nahrávání rozhlasových a televizních pořadů, natáčení desek. Moravanka byla na roztrhání.
Neustálé vystupování a cestování vyústilo v roce 1985 v krizi, kdy Moravanku opustila většina členů, kteří pak založili Moravěnku. Jan Slabák ale soubor bleskurychle doplnil a Moravanka mohla pokračovat s novými tvářemi.
O tom všem by se dalo natočit mnoho pořadů; jistě by se dal naplnit i celoroční rozhlasový seriál. Jan Slabák všechny peripetie popsal v knize Můj osud je Moravanka. Ač prožil s muzikou většinou chvíle veselé, občas musel kousnout i do hodně kyselého jablka. Nikdy ale nezahořkl a muzikantskou káru táhne stále dál.
Více si poslechněte online v aktuálních Dechovkovinkách tady na webu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
