Jan Neruda: Benátská zrcadla. Vtipné vyprávění o životě v italském městě čte Václav Postránecký
Cestopisný fejeton o krásných Benátkách i ne příliš krásných Benátčankách. Skvělé popisy a vtipné postřehy nabízí více než 150 let starý text Jana Nerudy. Pro rozhlas ho načetl Václav Postránecký.
„Benátský elegán je elegán v pravém slova smyslu. Postavy jsou zde mužně dosti krásné, obličej přijal cos z orientálního typu. Když chce ale člověk – Slovan přijít do zaslíbené země ženské krásy, musí zůstat přeci jen doma.
I zcela mladé ženské připadaly mně, jako by je byli dali před nějakým stoletím někam do skříně, tam je zapomněli a teď teprve vyndali. Zetlelé, zaprášené, umouněné. Snad by tu bylo mnohem víc hezkých děvčat, kdyby se česaly, myly a šaty trochu jinak na sobě upravily než jako spadávající prostěradlo. Ale italská olivová pleť a neumyta, havraní vlas a zchundelatělý. Když se některá povede, je ovšem také krásna. Ale jen také.“
Vtipné postřehy o životě v italských Benátkách sepsal v polovině 19. století český spisovatel a novinář Jan Neruda. Text vyšel v knize cestopisných fejetonů s názvem Obrazy z ciziny v roce 1868.
Jan Neruda (1834-1891)
Je považován za zakladatele moderního českého fejetonu. Napsal jich více než dva tisíce. Psal o všem možném – o gastronomii, folkloru, politice, kultuře, náboženství… Velkou inspiraci nacházel při svých cestách do zahraničí i při toulkách po Čechách.
Své fejetony publikoval na začátku 60. let 19. století krátce v časopise Čas, později přešel jako redaktor do Hlasu a v létě roku 1865 se stal členem redakce Národních listů, kde zůstal až do své smrti.
Pro Národní listy psal literární a divadelní kritiky a především už tehdy mezi čtenáři velmi oblíbené fejetony. Své příspěvky podepisoval šifrou Δ. Jan Neruda už tehdy tvrdil, že dobrý fejeton patří do krásné literatury. Od poloviny 70. let tak začal své nejlepší fejetonistické texty vydávat i knižně. Vyšly tak například Studie krátké a kratší, Žerty, hravé i dravé, Různí lidé, Menší cesty a Obrazy z ciziny.
Ve sbírce fejetonů Menší cesty v roce 1877 vyšel například jeho text o Českých Budějovicích: „…Budějovice jsou zcela svými, zcela originálními vzdor vší smíšenině historické a moderní, nemám pro ně zkrátka jiného jména, než že jsou Florencií mezi venkovskými českými městy. Ne pro půvab vůkolí, ne pro památky všeho umění, ale pro jistou nepopiratelnou líbeznost svou…“
Související
-
Babička Boženy Němcové je jako povinná četba na druhém stupni úplně nevhodná, říká knihovnice
Před 200 lety, 4. února 1820, se narodila spisovatelka Božena Němcová. Její nejslavnější román Babička je ale dnes poměrně rozporuplnou položkou v seznamech povinné četby.
-
Před sto lety začala Horní Planá používat český název. K výročí tu odhalili lavičky dvou spisovatelů
Vypadají jako gauč a otevřená kniha. Na dvě nové pamětní lavičky spisovatelů Adalberta Stiftera a Ivana Nového mohou usednout turisté v Horní Plané na Českokrumlovsku.
-
V historické budově po spisovateli Bohumilu Havlasovi ve Strunkovicích nad Blanicí bude hostinec
Dům rodiny Havlasů ze Strunkovic nad Blanicí na Prachaticku se dočkal péče restaurátorů a dělníků. Vznikne v něm hostinec a velká místnost pro divadelníky a další spolky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.