Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Divadlo Semafor rozesmívá lidi už od roku 1959. Nikdy z této ambice neslevilo
30. října 1959 měla v Praze v divadélku Ve Smečkách premiéru hudební komedie Člověk z půdy. Na jevišti stáli Miroslav Horníček, Pavlína Filipovská nebo Waldemar Matuška.
-
Úžasné životy: Jaroslava Moserová podle Ludomíra Brože
Lékařka Jaroslava Moserová byla ženou mnoha talentů. Věnovala se výtvarnému umění, hrála na klavír, byla překladatelkou Dicka Francise. Vzpomíná na ni kolega Ludomír Brož.
-
Embéčko. Zatěžkávací zkoušky od Skandinávie přes Sibiř až po Tunis
Nový typ automobilu, Škoda 1000 MB se veřejnosti poprvé představila 21. března 1964. Embéčko mělo být skutečně lidovým vozem, který se vyvíjel od roku 1956.
-
Architekt Jan Kotěra se odklonil od secese a stvořil purismus. Tohle jsou jeho nejslavnější stavby
Zakladatel moderní české architektury se narodil 18. prosince 1871 v Brně do smíšené česko-německé rodiny. Po několika stěhováních se Kotěrovi usadili v Plzni.
-
Boleslav I., zvaný Ukrutný, za své vlády podstatně rozšířil území a zlepšil ekonomiku
Pátý doložený český kníže Boleslav I. má přízvisko Ukrutný a všichni asi víme, proč. Je mu přisuzována hlavní vina za smrt jeho staršího bratra knížete Václava.
-
Bílá Labuť. Pět set zaměstnanců, za den 30 tisíc zákazníků
Bílá labuť přivítala své první zákazníky 18. března 1939. Jaroslav Brouk ji nechal postavit na místě, kde stával původně hostinec a pivovar.
-
Ulovil kance Bivoj, nebo Jetřich z Buzic? Legendární pověst má několik verzí
Jednou ze známých a oblíbených českých pověstí je ta o Bivojovi. Vypráví o hrdinovi, který kdysi chytil divokého kance za uši, přehodil si ho na záda a donesl na Vyšehrad.
-
Josef Gočár. Byl zvolen největší osobností české architektury 20. století
Architekt Josef Gočár se narodil 13. března 1880 v Semíně nedaleko Přelouče. Na UMPRUM studoval pod vedením Jana Kotěry. Za svůj život vystřídal několik stylů.
-
Strůjci kolektivizace zemědělství zabavovali pole. Měli na svědomí tisíce zničených životů
Jedním z příkladů násilné přeměny naší společnosti pod komunistickou totalitou byla kolektivizace zemědělství.
-
S rozvojem turistiky bylo potřeba v Krkonošském národním parku určit jasná pravidla
Krkonošský národní park byl vyhlášen 17. května 1963. Stal se tak prvním územím s nejvyšším stupněm ochrany v Česku.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »