Jakuba Katalpa: Pouť. Příběh z česko-německého pohraničí o hledání ztracené krajiny dětství a skutečné ztrátě paměti
Úspěšný německý spisovatel Thomas Müller se rozhodne najít místo, kde prožil prvních pár let svého života. To leží v Čechách, v pohraničí, odkud byla jeho rodina po válce odsunuta. Muž na prahu stáří hledá nejen ztracenou krajinu svého dětství, ale také svoji paměť, kterou mu bere rychle postupující Alzheimerova choroba.
Povídku, která se odehrává v česko-německém pohraničí, napsala současná česká autorka Jakuba Katalpa. Její Pouť vyšla v roce 2014 v časopise Host. Rozhlasovou podobu dostal příběh v Českém rozhlase Plzeň v roce 2021.
Místo návsi je tu travnatý plácek, Thomas si s přimhouřenýma očima představuje štíty domů, které náves obklopovaly. Je rozechvělý a sentimentální. Dům, ve kterém se narodil, stával na samém okraji vesnice. Náhle je tady. Les si vzal zápraží, okna i kuchyni, ve které matka pekla chléb. Thomas odloží batoh. Nervozita se změnila v rozpaky, čekal euforii a místo ní se dostavila jen neurčitá rozmrzelost, zklamání. Prochází borůvčím a tenkou vrstvou napadaného jehličí, zastaví se na místě, kde kdysi stávala jeho postel. Je doma.
Jakuba Katalpa se narodila v roce 1979 v Plzni. Západním Čechám zůstává stále věrná, dnes tam žije i s manželem a dcerou. Rodný kraj, tedy přesněji západočeské pohraničí, jí nabídlo také inspiraci pro psaní.
„Když jsem byla malá, byli odsunutí Němci, alespoň v létě, součástí našeho života. Měli jsme chalupu v pohraničí… Odjakživa jsem věděla, že tam kdysi bydleli Němci, s ostatními dětmi jsme si hrávali na zbytcích starých domů, prolézali jsme rozpadlé obvodové zdi, na poli jsme hledali zbytky porcelánu, mince a knoflíky. Navíc jsme se každé prázdniny s Němci, kterým naše chalupa patřila, setkávali, přijížděli se totiž na svůj bývalý dům podívat. Objevovaly se celé rozvětvené rodiny, staří lidé, kteří v našem domě žili, jejich potomci i příbuzní.“
Češi a Němci a jejich vztahy za druhé světové války a po ní – to je jedno z témat, kterým se Jakuba Katalpa ve svých textech věnuje. Zpracovala ho například v románu Němci, který vyšel v roce 2012, v následujícím roce za něj autorka získala Cenu Josefa Škvoreckého a Cenu Česká kniha. O Češích, Němcích a holocaustu je román Zuzanin dech, který v roce 2020 vydalo nakladatelství Host.
Jakuba Katalpa ještě pod svým vlastním jménem Tereza Jandová debutovala v roce 2000 útlou povídkovou knížkou Krásné bolesti. V roce 2003 jí vyšla novela s názvem Je hlína k snědku?, za niž byla v následujícím roce nominovaná na Magnesii Literu pro objev roku. Za svůj další román Hořké moře (2006) byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. V roce 2017 jí její domovské nakladatelství Host vydalo román ze současnosti Doupě.
Román Zuzanin dech a novelu Je hlína k snědku? můžete znát i jako rozhlasové četby na pokračování.
Související
-
Anna Bolavá: Do tmy. Příběh osamělé ženy, jejíž vášeň pro sběr bylin se mění v chorobnou posedlost
Anna odešla z manželství, opustila práci a teď se řídí pouze tím, co právě venku roste a kdy je správný čas na sběr bylin. Je to smysl, možná spíš náhražka jejího života.
-
Údolí smrti je mezi zaniklou obcí Kamenná Hlava a hranicí. Tady zastřelili pohraničníci nejvíc lidí
Už podle něj vznikla rozhlasová četba na pokračování, divadelní hra a teď je ve střižně i televizní minisérie. Román Návrat Krále Šumavy Davida Jana Žáka budí zájem.
-
Ktiška, Ostrá hora, Křížovice. Na Prachaticku zaniklo mnoho vesnic, připomínají je informační panely
Z poměrně hustě osídlené oblasti na Prachaticku zbylo po roce 1946 jen pár obcí. Ty ostatní, které zanikly, teď připomínají jen torza domů. I tak je ale můžete objevovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka