Jakub Bursa zkrášloval štíty jihočeských statků paprsky, kříži a andílky, ale v nápisech měl hrubky

Jakub Bursa se narodil 21. června 1813 v Dolních Nakvasovicích na Prachaticku. „Jeho rodiči byli Jan a Anna Bursovi z čísla 17. U křtu mu stál za kmotra Jakub Chalupa z Bušanovic. Snad po něm, nebo i podle data narození dostal jméno. Dříve se říkalo, že si děti přinesly jméno s narozením, velice často se dávalo jméno světce, na jehož den se narodily,“ vysvětluje Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Malý Jakub Bursa navštěvoval triviální školu ve Vlachově Březí, ale podle dochovaných výkazů pilnosti nepatřil k vzorným žákům. „Jeho docházka byla nevalná, ale důvodem byly těžké rodinné poměry. Otec byl totiž také zedníkem, jezdil za prací a Jakub jako nejstarší syn musel vykonávat potřebné domácí práce, hlídat mladší sourozence a vypomáhat v hospodářství,“ doplňuje badatel.

Zedníkem se Jakub vyučil u svého otce a roku 1831 byl přijat do zednického cechu ve Vlachově Březí. Když po požáru roku 1833 lehla velká část Vlachova Březí popelem, Jakub Bursa stanul v čele otcovy zednické party a znovu postavil celou ulici, které se později začalo říkat Pražská. Zvlášť na jejím konci si dal záležet, na kovárně vyvedl štít a komín, jak to dosud nikdo v Březí neudělal.

Pak začal za prací cestovat a jeho další stavby v Čechách jsou doložené až po roce 1840. „Roku 1842 postavil štít kovárny v Libotyni, roku 1843 štít hospody v Kovaníně, který dekoroval motivy kořalky, housky a rohlíku. Podobně ztvárnil štíty hospod v Miloňovicích a Radhosticích,“ uvádí Alois Sassmann.

Čtěte také

Obyvatelstvo Holašovic se několikrát obměnilo. Po morové epidemii přišli Němci, po jejich odsunu zase Češi

Dále Jakub Bursa pracoval například v Předslavicích, Jiřeticích, Bušanovicích, Chocholaté Lhotě nebo Chlumanech. „Jeho nejnáročnějším dílem byl statek číslo popisné šest v Libotyni, kde jeho věřící česká duše promítla na štít ukřižování Krista, mučicí nástroje, zatmění Slunce a také anděly,“ doplňuje Alois Sassmann.

Jakub Bursa podle něj pracoval hlavně s velkou láskou, výkresům příliš nerozuměl. „Nezapomeňme, že škole moc nedal. To je vidět i na nápisech na statcích, jsou tam velké hrubky, například ve slově ‚vystavěl‘ zásadně psal měkké ‚i‘. Před stavbou nového statku prostě nakreslil na zemi obrys, určil, kde budou jednotlivé místnosti, a dělníci kopali,“ popisuje.

Ke kresbám na štítech Jakuba Bursu inspirovaly různé kalendáře a tisky. K jeho oblíbeným motivům vyřezávaným přímo do malty patřily boží oko s paprsky, kříž s umučeným Kristem a hlavičky andílků s křidélky. Nikde nechyběla bohatá výzdoba.

Ačkoli Jakub Bursa po dlouhá léta zkrášloval lidské příbytky na šumavských vesnicích, zemřel téměř zapomenutý a zcela chudý. Dožil v obecním chudobinci ve Vlachově Březí, kde roku 1884 ve věku 71 let zemřel.