Vlna a peří jsou mými přáteli, směje se bioložka, která tráví měsíce za polárním kruhem
Život ve velmi chladném prostředí zkoumá vědkyně Marie Šabacká. Mnoho času tedy tráví na ledových kontinentech Antarktidě a Arktidě. Když se pak vrátí domů, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Zaměřuje se na mikroorganismy polárních oblastí, především ty, kteří žijí v ledu, sněhu a ledovcových sedimentech. Na expedicích za polárním kruhem tráví obvykle tři měsíce v roce.
Pobyt v chladu pro ni stále není úplně příjemný. „Zima mi samozřejmě vadí, jsem zimomřivá, ale už jsem se naučila, jak se obléknout a jak se na to připravit,“ říká Marie Šabacká.
Často jezdí na souostroví Špicberky v Severním ledovém oceánu v letním období, kdy tam počasí připomíná český listopad. „Někdy mohou být i teplejší dny, takže to není zase tak dramatické, ale jezdím tam třeba i na jaře, kdy jsou teploty hluboko pod nulou. Při jednom projektu v Antarktidě jsme zažívali i mínus 40 stupňů,“ vypráví.
Nejnáročnější však pro ni byla práce při teplotách kolem nuly. „Byl silný vítr, často sněhové bouře a zároveň i vysoká vlhkost vzduchu. Pohybujeme se na lyžích nebo pěšky, nosíme často i dost věcí, takže se hodně potíme, ale jakmile zastavíme, je strašná zima, takže člověk se pořád obléká a svléká,“ popisuje.
Čtěte také
Během let vyzkoušela polární ekoložka mnoho druhů funkčního prádla a nakonec zůstala u toho, co nosí na Špicberkách Norové, kteří jsou tam doma. „Je to vlna. Svetry, termoprádlo i trička mám z merino vlny, navrch pak nepromokavé věci. Ještě mezi tím někdy nosím peří, které sice není dobré ve vlhku, ale opravdu dobře hřeje. Vlna a peří jsou mými přáteli,“ směje se.
Zároveň Marie Šabacká potvrzuje, že při dlouhodobém pobytu v chladu má tělo tendenci obalovat se vlastním tukem, aby se zahřálo. „U mě to tak bylo, ale myslím, že velkou roli hraje i to, že člověk jí hrozně cukru. Při jednom projektu jsme třeba vstávali brzo na odběry, nebyl čas se pořádně najíst a doplňovali jsme energii cukrem. Od té doby, co ho nejím, nemám problém. Také jsem se začala otužovat, sprchuji se studenou vodou nebo se v zimě chodím s kolegy koupat do Vltavy v Českých Budějovicích, a zjistila jsem, že mi to hodně pomohlo,“ doplňuje.
Celý rozhovor s bioložkou Marií Šabackou o jejích výzkumech a životě za polárním kruhem si poslechněte online.
Související
-
Uklízet a vařit musí studenti i uznávaní vědci. Na výzkumné stanici panuje režim
Mají budíček, společné jídlo i večerku. Režim jako na dětském táboře dodržují vědci z Centra polární ekologie Jihočeské univerzity na souostroví Špicberky v Arktidě.
-
Jednu z největších záhad archeologie vyřešil i díky znalostem z vodáckého kroužku
Rozpohyboval obří sochy moai na Velikonočním ostrově. Stačila mu k tomu lana a několik lidí. Tenhle kousek proslavil technika a experimentálního archeologa Pavla Pavla.
-
Už nešlo o omrzliny, ale o to, jestli přežiju. Na Mount Everestu zažil kritické chvíle
Trasu Prachatice – Mount Everest zdolal v květnu sportovec Ivo Grabmüller. Završil tak dobývání takzvané Koruny planety neboli sedmi nejvyšších vrcholů sedmi kontinentů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
