Jak vyzrát na podzimní splín? Vezměte si barevné oblečení a jděte na procházku

14. listopad 2015

S podzimem se zkracuje den a prodlužuje noc. To vede především u starší generace ke smutku, nedobré náladě a ve výjimečných případech až ke stavům, kterým se říká deprese. Je proto důležité vědět, jak se jim co možná nejlépe vyhnout.

Dřívější příchod tmy ovlivňuje náš hormonální systém, a tím i negativně psychiku. Pokud to je jen trochu možné, snažte se vyhýbat tmavým a jednobarevným prostorům. Není nadto si při domácí večerní práci posvítit. Nejen, že na všechno mnohem lépe uvidíte, ale světlo přispívá duševní pohodě. A když přidáte veselé barvy, bude to třešnička na dortu. Například pestrobarevné oblečení udělá dobře nositelům i jejich okolí.

Právě naše okolí, společnost je dalším prostředkem, který dokáže zlepšit náladu. I když se mnoho lidí těší na podzimní klid a plánování nadcházející zimy, neměli by to se samotou přehánět. Vývojově je člověk bytostí společenskou a neměl by se společnosti stranit.

Společenská zábava neznamená jen jídlo a alkohol, ideální je vymyslet dobrý společný program. Nejlépe procházku nebo jinou fyzickou aktivitu na čerstvém vzduchu. Je třeba si uvědomit, že neexistuje špatné počasí, jen špatně oblečený člověk. Pohyb ve venkovním prostředí blahodárně ovlivňuje imunitní systém, a díky tomu pomáhá i předcházet podzimním nachlazením. Tlusté svetry odhoďte, místo nich vezměte více vrstev funkčního oblečení. Investujte do bot, které nepromoknou, a do kvalitní bundy.

Podzimní příroda je plná barev, tak si je užijte, stačí vyrazit do nejbližšího lesa nebo parku. Pohybová aktivita navíc zlepšuje naši kondici a uvolňuje endorfin, kterému se říká hormon štěstí.

Stravování v podzimním období se zásadně neliší od stravování v ostatních měsících. Nicméně jako částečná prevence v podzimním sychravém počasí poslouží zvýšený příjem zeleniny a ovoce, což je například u seniorů velmi důležité. Obě tyto složky potravy v sobě ukrývají široké spektrum vitaminů a minerálních látek, které hrají důležitou roli v prevenci nachlazení.

Například doporučená denní dávka vitaminu C se pohybuje v rozmezí od 80 do 100 miligramů v závislosti na působení různých faktorů, jako je například způsob vstřebávání ve střevě, hmotnost jedince, příjem tekutin a další. Lidé často při prvních příznacích nachlazení sáhnou právě po vitaminu C a přijímají jej ve velmi vysokých dávkách. Výsledky některých studií ale uvádějí, že příjem vitaminu v dávkách vyšších než dvojnásobek doporučené denní dávky je zbytečný a neúčinný.

Vitamin C patří mezi vitaminy rozpustné ve vodě a při zvyšujícím se příjmu klesá jeho vstřebávání do organismu a přebytečné množství odchází v nezměněné podobě z těla ven. Výsledky studií dokládají ochranný efekt vitaminu C před rozvojem aterosklerózy a osteoporózy, dále před negativními dopady oxidativního poškození a před nárůstem degenerativních změn.

Šípky - skvělý zdroj přírodního vitaminu C

Nejvýznamnější zdroje vitaminu C jsou citrusové plody, brokolice, paprika, petržel, květák, zelí a růžičková kapusta. Pokud vyjdete do přírody právě teď, natrhejte si čerstvé šípky. I ty obsahují vysoký podíl vitaminu C.


NÁVOD NA ZDRAVÍ – ve formě i po padesátce. Pořad Márii Pfeiferové, Davida Kimmera a Lukáše Martinka. Další díly najdete ZDE.

Centrum prevence civilizačních chorob - Výživové, pohybové a zdravotní poradenství
Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Nerudova 53a, České Budějovice
pevná linka 389 037 845 – pouze v době ordinačních hodin
e-mail pro objednávky: centrumprevence@zsf.jcu.cz

autoři: pfr , David Kimmer‎ , Lukáš Martinek , Centrum prevence civilizačních chorob
Spustit audio

Související

  • Návod na zdraví

    Odborníci z Centra prevence civilizačních chorob srozumitelnou formou představují jednotlivá témata a zkušenosti z práce s lidmi všech věkových skupin.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.