Jak se volilo v roce 1919? První svobodné volby přinesly nové politické strany a první ženy jako zastupitelky
Přenesme se do závěru školního roku 1919, kdy se v polovině června a v jeho závěru konaly první svobodné volby do nových zastupitelstev. Dětem škola a povinnosti s ní spojené končily, komunálním politikům začínaly. Pro mnoho lidí to byla mimořádná událost. Zásadní novinkou byla v příhraničí dvojjazyčná zastupitelstva. Němečtí a rakouští obyvatelé nové republiky ale většinou vznik Československa příliš nevítali.
I v Českých Budějovicích bylo zvoleno pět německých zastupitelů. „Oni se v novém státě stali svým způsobem občany druhé kategorie, což byl pro ně sešup. Navíc byly zavedeny jazykové zkoušky, které museli úředníci do roka a do dne složit a 80 tisíc z nich je nesložilo. Dovedete si tedy představit, jak se poté tvářili na všechno československé,“ popisuje stav tehdejší společnosti historik Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jiří Dvořák.
První komunální volby se konaly v roce 1919 jen v Čechách, na Moravě a v části Slezska. Nevolilo se na územích, jejichž příslušnost k československému státu ještě nebyla ujasněna, v našem jihočeském případě to bylo Vitorazsko, na Moravě pak Hlučínsko, Valticko a část Těšínska. Volby nebyly ještě ani na Slovensku a Podkarpatské Rusi.
V zastupitelstvu seděl také August Zátka
Na stěně Okresního státního archívu v Českých Budějovicích uchovávají připomínku v podobě tabla fotografií prvních zastupitelů Českých Budějovic. Ti ale nezačali pracovat ve vzduchoprázdnu, navázali na prozatímní samosprávu vzniklou těsně po vyhlášení samostatnosti v říjnu 1918.
Kromě starosty Otakara Svobody, dvou kněží a dvou žen, Ludmily Majerové a Cyrily Tesařové, byli v zastupitelstvu další osobnosti známé z veřejného života, například František Miroslav Čapek, který 28. října 1918 jako první ohlásil v Českých Budějovicích vznik nového státu, v zastupitelstvu seděl doyen místních podnikateů a politiků August Zátka, dále třeba Alois Kříž, Václav Adámek, Vojtěch Havel, Anton Jaksch, Karel Slavíka a další.
Celkovým výsledkem voleb bylo výrazné vítězství levice. Nejvíce hlasů získala Československá sociálně demokratická strana dělnická (32,5 %), následovali Československá strana socialistická (17,3 %), agrárníci (15,3 %), lidovci (9,8 %) a Československá národní demokracie (9,6 %). Výrazně zabodovala i Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR, která u svých německých voličů získala dokonce 47,9 %.
Související
-
Špičkový český jazzový kytarista Libor Šmoldas se rozhodl natočit stařičké filmové šlágry
S úctou, ale zároveň s invencí natočené album Silver - skici stříbrného plátna si můžete poslechnout i s komentářem Libora Šmoldase a ještě něco navíc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.