Jak minulost zformovala současnost. Hinterland stojí na původních výzkumech pískovcových krajin, říká spoluautor oceňované knihy
Zkoumání minulosti, ekologii, ale třeba i geologii propojuje kniha Hinterland: Archeologie severočeských pískovcových krajin. Kniha složená z dlouholetých výzkumů nedávno získala ocenění Magnesia Litera za nejlepší naučnou publikaci roku 2026. Jako jeden z editorů se na ní podílel environmentální archeolog Petr Pokorný, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Porota cen Magnesia Litera na Hinterlandu nejvíce vyzdvihla fakt, že ačkoliv se jedná o odbornou publikaci obsahující značné množství výzkumů, je zároveň čtenářsky velmi vstřícná. Spolueditora Petra Pokorného ocenění překvapilo, jelikož jde o knihu kolektivní, na níž se podílelo 15 autorů.
„Tohle je samo o sobě těžké napsat tak, aby to nebyl jen nějaký nesourodý sborník. Zároveň to hezky ukazuje, jak funguje ten náš obor. Jeden člověk v něm zdaleka nemůže obsáhnout všechno, vždycky jde o spolupráci většího množství odborníků. K pochopení minulosti, přírody a člověka je totiž potřeba hodně expertíz. A Hinterland stojí na původních výzkumech pískovcových krajin,“ vysvětluje paleoekolog a environmentální archeolog.
Vzdálenou minulost byli autoři schopni popsat jen díky mravenčí detektivní práci s nepřímými daty, tak aby mohli rekonstruovat dřívější klimatické podmínky. Kniha totiž pojednává o Labských pískovcích, Kokořínsku, Českém ráji a Broumovsku, respektive o jejich dlouhodobém vývoji v rozpětí od vrcholu poslední ledové doby až po současnost. Celková časová osa takového úseku obnáší přibližně 20 tisíc let.
„Pískovcové krajiny jsou opravdu fascinující. Málo si to uvědomujeme, ale je to světový unikát. Nikdy nebyly v centru zájmu lidí, přesto sloužily k nějakým účelům pro lidi už dávno v pravěku. Nic se o nich nevědělo, ale uchovávají ve velkém množství nejkvalitnější zvrstvené archeologické lokality, což je další obrovská vzácnost,“ neskrývá Petr Pokorný nadšení.
Celý rozhovor s environmentálním archeologem Petrem Pokorným si pusťte v přehrávači výše.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.