Ivan Klíma: Šmelinářská povídka. Příběh z předlistopadového Československa čte herec Pavel Soukup

Text je úvodní povídkou knížky Má veselá jitra, jedné z nejčtenějších autorových knih. Útlá knížka obsahující sedm příběhů, které se odehrávají jednotlivé dny v týdnu, vyšla poprvé v roce 1979 v exilovém nakladatelství 68 Publishers v kanadském Torontu.

V roce 1985 povídkovou sbírku vydalo nakladatelství Rozmluvy v Londýně. Poté, co se po listopadové revoluci toto exilové nakladatelství přesunulo do Prahy, vyšla Má veselá jitra v roce 1990 konečně v autorově rodné zemi.

Ve stejném roce vznikla podle knihy Má veselá jitra čtyřdílná rozhlasová četba na pokračování. Šmelinářská povídka je jejím prvním dílem.

Ivan Klíma

Narodil se 14. září 1931. Jeho první literární pokusy spadají do období pobytu v Terezíně. Byly to jenom takové črty. Větší texty přišly na gymnáziu, které začal navštěvovat hned po válce. Zamiloval se prý do spolužačky a psal milostné romány.

„Takže jsem daleko dřív líbal písemně než ústně nebo než jsem dal první polibek, tak už jsem o něm napsal celý román – o té lásce. Samozřejmě dál jsem si netroufal než k líbání, jestli jsem věděl, že se dá jít dál, to ani nevím. To jsem napsal celé romány, ještě mám z toho asi jeden sešit, psal jsem to do sešitu. Bylo jich moc, ale jeden mám schovaný. Takže můžu říct odpovědně, že to bylo naprosto příšerný, taková limonáda jak z červený knihovny, ještě trošku s gramatickýma chybama.“

Spisovatel Ivan Klíma|foto:Tomáš Krist, Profimedia, MAFRA

Celoživotním literárním vzorem byl pro Ivana Klímu Karel Čapek, kterého četl už od dětství.

„On byl vynikající povídkář, takže Povídky z kapes jsou vrcholný povídkářský dílo v český literatuře, ale zároveň je obdivuhodná Válka s mloky. On to je náš největší prozaik 20. století.“

Čapkovi se Ivan Klíma věnoval už ve své diplomové práci. O životě a díle svého oblíbeného autora pak v roce 2001 vydal monografii s názvem Velký věk chce mít též velké mordy. Kromě pohledu na svět a širokého literárního záběru oba autory spojuje i to, že patří k nejpřekládanějším českým autorům.

Druhým oblíbeným spisovatelem Ivana Klímy byl Franz Kafka. V roce 1964 spolu s Pavlem Kohoutem zdramatizovali jeho román Zámek.

Ivan Klíma je autorem desítek knih. Psal prózu, dramata, reportáže, eseje, fejetony i knížky pro děti. Po svém návratu z Ameriky, kde působil jako hostující profesor na Michiganské univerzitě, se stal zakázaným autorem. V 70. a 80. letech tak mohl publikovat pouze v zahraničí nebo v samizdatu.

V roce 2010 vydal dva svazky pamětí s názvem Moje šílené století. Získal za ně cenu Magnesia Litera za publicistiku. Je to příběh o životě autora a jeho židovské rodiny, ale zároveň jsou to i dějiny naší země od 30. let minulého století do listopadu 89. V těchto dnech vychází v nakladatelství Academia u příležitosti autorových 90. narozenin jeho skvělé memoáry znovu.