Hudebního skladatele Emila Hlobila a další umělce z jeho rodiny připomíná výstava ve Veselí nad Lužnicí

Emil Hlobil se narodil 11. října 1901 v Mezimostí. Jeho otec byl mašinfíra, který sem přišel s manželkou za prací až z dalekého Císařova u Přerova. Mezimostí té doby bylo vzkvétající městečko, právě zásluhou moderní železnice.

Emil se narodil jako nejstarší syn do hudební rodiny. Už jeho otec byl v železniční kapele – kutálce, kde hrál na housle. Prvorozený potomek od dětství projevoval velký hudební talent.

Za první republiky působil Emil Hlobil jako středoškolský učitel na Kladně, na táborském reálném gymnáziu a od roku 1930 v Praze. Za války přešel jako profesor skladby a teoretických předmětů na konzervatoř hudby v Praze, později na AMU, kde působil až do roku 1971. Zemřel v roce 1987.

Ve Veselí nad Lužnicí prožil jen devět let svého života, v roce 1910 se totiž rodina odstěhovala do Přerova. Podle historika a kurátora výstavy Petra Štovíčka ale na jihočeské město nikdy nezapomněl. „Celý život na Veselí myslel, dojížděl sem a v Českých Budějovicích také byla uvedena jeho díla – opery Kráska a zvíře a Anna Karenina. On byl neuvěřitelně plodný, napsal asi 117 děl různých žánrů, hlavně bych ho ale definoval jako pedagoga,“ doplňuje.

Výstava Hlobilovi v Blatském muzeu připomíná i další členy rodiny. Bratr Karel se stal knihkupcem a bratr Vilém učil na několika středních školách výtvarnou výchovu. Oba byli hudebně nadaní, byť se jim nedostalo vysokého hudebního vzdělání. Expozice nezapomíná ani na manželku Emila Hlobila Marii, která byla malířkou, a dcery Danu a Marii Luisu.

Blatské muzeum sídlí ve Weissově domě na náměstí ve Veselí nad Lužnicí, otevřeno má každý den kromě pondělí. Výstava Hlobilovi tu bude k vidění do konce září. Kromě toho si návštěvníci mohou prohlédnout stálou expozici o dějinách města a velké modelové kolejiště.