Hraní jubilantům od zastupitelů obce zavedla kronikářka Dírné

23. leden 2021

Kdo vede kroniku obce Dírná na Soběslavsku, zjistil autor rubriky Jihočeské kroniky při vysílání pořadu Písničky pro radost. V jedné z gratulací četl, že ji věnuje i kronikářka Věra Novotná.

Do kroniky, kterou převzala od svého tatínka v roce 2000, zapisuje ručně. „Sice už je dneska dovoleno psát kroniku na počítači, ale to není osobní,“ poznamenává Věra Novotná.

I ve způsobu členění záznamů navázala na svého tatínka. V průběhu daného roku věnuje vždy jednu kapitolu jednomu tématu.

„Počasí za celý rok. Kulturní život v obci za celý rok. Práce v obci za celý rok,“ ukazuje jednotlivé oddíly a zastaví se u místa, kde zachytila, co občané zvelebili na svých domech, kdo kdy dělal nová okna, pokryl nově střechu… „I takovéto věci píšu, protože to je šikovné pro mě samotnou, když si potřebuju připomenout, kdy my jsme dělali střechu, tak se podívám do kroniky a s překvapením hned vím, že už je to deset let,“ říká Věra Novotná.

Kronikářka k dění v Dírné připisuje stručně i to, co se v tom kterém roce stalo v naší republice a ve světě, důležité události, které by mohly zajímat další generace.

Výročí obce

K 650. výročí založení Dírné v roce 2004 obec vydala pohlednici a brožuru, kterou kronikářka napsala. Na pomoc si vzala publikaci Augusta Sedláčka „Hrady, zámky a tvrze“. „Traduje se, že Dírná vznikla v 9. století jako tvrz na ostrohu rybníka. Pak přibyly zámek, kostel, fara. Dírnou od roku 1607 vlastní Wratislavové, jejichž rod zasahuje až do Přemyslovců. V roce 2001 obec získala ocenění Jihočeská vesnice roku“ zběžně čte z brožury.

Vzácné návštěvy

Dírná se může chlubit návštěvníky známých jmen. „V minulosti tady byla ruská carevna Kateřina II. a sídlila i na zdejším zámku. Dirigent Karel Ančerl, který pocházel z nedalekých Tučap, když byl pronásledovaný po německé okupaci žil rok v Dírné.“ Věra Novotná vzpomene i nedávané či současné návštěvy: „Jaromír Hanzlík sem jezdil na dovolenou. Filmaři a herci, když natáčely na zámku Červená Lhota, který je kousek od nás, tak se sem jezdili najíst, protože v Dírné na náměstí se dobře vaří. A pak k nám znovu a znovu přijíždějí. Z Dírné pochází pěvec Vratislav Kříž, bývalý sólista opery Národního divadla, který sem jezdí zpívat pouťové koncerty.“

Kronikářka dále připomene, že dírenský zámek se za minulého režimu používal jako zázemí pionýrských táborů, kde se za léto vystřídalo 300 dětí. Jejich vedoucí, kteří v obci tehdy navázali přátelství, se sem po letech jako starší a staří vracejí. „Stalo se i to, že ti někdejší pionýrští vedoucí se do Dírné přijeli oddat, protože na zdejším zámku má obecní úřad jednu místnost připravenou jako oddací síň,“ vypráví Věra Novotná.

Kronika Dírné také dokládá jedno přeshraniční partnerství, které se datuje rokem 1992, kdy tehdejší starosta Jan Novotný, manžel kronikářky, navázal partnerský vztah se švýcarskou obcí Längenbühl. „Se švýcarskými přáteli se setkáváme při různých výročích nebo oslavách. Jejich školní děti přijíždějí k nám, zrovna jako naše děti byli u nich. A tahle obec nám přispěla na opravu zvonu a kostela,“ zdůrazňuje kronikářka.

Nakonec Věra Novotná otevře přílohu kroniky. Do složky řadí výstřižky toho, co o Dírné vyšlo v tisku, pozvánky a plakáty k akcím obce a spolků, nechybí fotografie. „Tady z výstavy ve škole. Škola se v roce 2006 zavřela pro nedostatek dětí, tak byla přeměněna na víceúčelový objekt a nahoře k výročí založení školy byla otevřena  retro-třída. Každý tak může vidět, jak to ve škole dřív vypadalo - staré lavic a pomůcky,“ barvitě vypráví kronikářka. Potom ukáže na Štrudlování v knihovně, kam ženy přinesou štrůdly, které upečou, ochutnává se a povídá. Zatímco sportovci a akční hasiči jsou v Dírné zavedení, vždyť dírenský hasičský sbor je jeden z nejstarších v okrese Tábor, nový je v obci Motorkářský klub Dírná. Věra Novotná mluví o „motorbikerech“ jako o ženáčích, kteří každoročně jezdí na výlety po světě a dávají o sobě vědět na stránkách v rámci obecního webu. „Ves tady žije pohromadě,“ uzavírá.

autor: Český rozhlas České Budějovice
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.