Hradišťan nahrál živý koncert v sále Českého rozhlasu České Budějovice
Málokterý domácí soubor si vytvořil tak originální, ale přitom k citlivým posluchačům vlídný hudební výraz jako Hradišťan. A právě koncert Hradišťanu v čele s Jiřím Pavlicou zaznamenal Český rozhlas České Budějovice. Nahrávku ze studiového sálu uslyšíte v našem vysílání.
Jiří Pavlica vede Hradišťan od roku 1978 a přeměnil původně čistě folklórní seskupení v zajímavou kapelu, která ctí tradici, ale zároveň ji osvěžuje prvky soudobé hudby, písničkářství a poezie.
„Věnuji se nejen folkloru, ale hudbě všeobecně, bez rozdílu žánrů. Rozhodující je pro mě sdělení, které hudba přináší,“ to je krédo třiašedesátiletého houslisty, zpěváka a autora, uherskohradišťského rodáka Jiřího Pavlici.
Koncerty Hradišťanu jeho slova potvrzují. Samozřejmě i alba, která jsou malými skvosty, jejichž hodnotu potvrzuje čas - například O Slunovratu, Hrajeme si u maminky, Studánko rubínko a další.
Poslední, tři roky staré album tohoto výjimečného a velice oblíbeného souboru se jmenuje Vteřiny křehké. „Jeho základním tématem je křehkost vteřin a zodpovědnost k okamžikům, které jsou nám dány,“ vysvětluje Jiří Pavlica a dodává: „Jak běží život, člověk si víc a víc uvědomuje, že každá vteřina našeho bytí je křehká a vratká a ve vteřině se může každému z nás změnit život“. Hudební složka Vteřin křehkých je kompletně dílem Jiřího Pavlici, kdežto textařská je dosti rozmanitá.
Hradišťan, to jsou vedle Jiřího Pavlici zpěvačka Alice Holubová, klarinetista a flétnista David Burda, hráč na cimbál Milan Malina, klávesista a perkusista Josef Fojta, violista Roman Gill a hráč na kontrabas Milan Gablas. Všichni se také představili ve studiovém sále Českého rozhlasu České Budějovice.
Jiří Pavlica byl navíc hostem odpoledního vysílání, rozhovor si můžete poslechnout v odkazu výše.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.