Hrabě Buquoy založil na Novohradsku řadu osad, hutí a kolonií. Nesly jména členů jeho rodiny
V 18. století probíhala na novohradském panství intenzivní kolonizace zalesněných horských ploch a mokřinatých oblastí, která měla zajistit obživu narůstajícímu počtu poddaných a zároveň zefektivnit využití méně výnosné půdy.
Hlavním hybatelem této kolonizace byl hrabě Jan Nepomuk Buquoy (1741–1803), za něhož vznikla v prostoru takzvaného Horního hvozdu řada osad, sklářských hutí a vorařských a dřevorubeckých kolonií. Některé z nich se dokonce nacházely ve výšce více jak 900 metrů nad mořem.
Hrabě si dal při jejich pojmenovávání záležet na tom, aby upomínaly na členy rodu. Tak Janovy Hutě, Janovka a Nepomuk nesly přímo jméno svého zakladatele. Terčí Dvůr, Terčí Huť a Terčí Ves, dnes známá jako Pohorská Ves, zase odkazovaly na Buquoyovu manželku Terezii.
Zkrátka nepřišel ani jeho bratr Leopold, po němž byla v roce 1790 dodatečně pojmenována osada Leopoldov. A hrabě nezapomněl ani na své synovce a neteř, jejichž jména nesly osady Jiřice, Jiříkovo Údolí, Ludvické Hory a Pavlína.
Některé z těchto osad postupem času zanikly a dnes nám je připomínají pouze pomístní názvy, informační tabule či ruiny původních objektů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
