Hlavička, Šibalka, Křen, Bejček a Ránohrdej. Krásná česká příjmení měli dávní obyvatelé Počátek
Město Počátky na Vysočině bylo původně trhovou vesnicí, jejíž osídlení podle archeologických nálezů i písemných zpráv nesahá dále než do druhé poloviny 13. století. Oblast se zalidnila až během kolonizace, která postupně pronikala proti proudům říček a potoků i do výše položených míst.
S vodou souvisí i jméno města Počátky. „Počátků neboli pramenů a potoků, z nichž vznikají velké řeky, je v okolí města několik. Například pramenem Nežárky je Počátecký potok. Nejstarší písemná zpráva o Počátkách je z roku 1289,“ uvádí Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.
Kdo hledá své předky z Počátek, může nahlédnout do fondu rodu Slavatů, který je uložen ve Státním oblastním archivu na zámku v Jindřichově Hradci. Obsahuje mimo jiné urbář slavatovského panství z roku 1613, v němž nechybí informace o Počáteckých.
„Počátky se skládaly ze samotného města a dolního a horního předměstí. Ve městě žili například měšťané Jakub Sládek, Ondřej Nečekal, Matouš Mikšů, Jan Bártů, Jan Mydlář, Jan Komorník, Petr Soukeník, Matěj Zahradník, Jakub Kožešník a mnozí další,“ vyjmenovává badatel.
Všechna příjmení dávných obyvatel Počátek jsou česká. „To platí i o příjmení lidí z předměstí. Tam jsou dokonce zapsána i tak krásná česká jména jako Anna Šibalka, Havel Bejček, Jíra Polívka, Matěj Hlavička, Petr Křen, Jiřík Kozel nebo Martin Krásný. Vrcholem všeho je krásné české příjmení hospodáře na dolním předměstí, který se jmenoval Ránohrdej,“ usmívá se Alois Sassmann.
Čtěte také
O Počátkách se píše třeba i v berní rule z roku 1654. Podle ní bylo ve městě hojně řemeslníků, mimo jiné soukeníci, kovář, řezníci, ševci, mydlář a pekaři. Počet obyvatel předměstí se oproti údajům z roku 1613 velmi zvýšil a komisaři o místních napsali: „Všelijaké handle do Moravy a Rakous vedou a vína zase zpátky vozí. Plátnem a předivem silně těší své jarmarky…“
Mezi slavné rodáky patří biskup Tomáš Pešina z Čechorodu a básník Otokar Březina, vlastním jménem Václav Jebavý, syn počáteckého obuvníka Ignáce Jebavého.
Z Počátek pocházela také manželka básníka Josefa Václava Sládka. „Byla to dcerka místního starosty Aloise Nedvídka. Jednadvacetiletý Sládek se beznadějně zamiloval do patnáctileté Emilky, ale její otec sňatku nepřál. Nakonec po mnoha letech souhlasil, milenci se vzali roku 1873 v Počátkách. Po jedenácti měsících ale Emilka porodila mrtvé děvčátko a sama za dva dny také zemřela. To byla pro Josefa Václava Sládka velká rána. Když pak pobýval v Americe a psal tam ve volných chvílích verše, podepisoval se pseudonymem Počátecký,“ vypráví Alois Sassmann.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
