Hlasy jihočeských zvonů: kaple ve vesnici Svébohy u Horní Stropnice na Českobudějovicku

24. červenec 2026

Jsou místa, která nemají vysoké věže ani velká gesta. Nemají ambici soutěžit s katedrálami a zámky. Přesto v sobě nesou něco, co velké stavby někdy ztrácejí – lidské měřítko. Stačí malá kaple na návsi. Jedna věžička. Jeden zvon. A najednou zjistíte, že se díváte na celou historii vesnice.

Ve Svébozích na Novohradsku stojí taková stavba už od roku 1773. Drobnější návesní kaple, která na první pohled možná působí nenápadně, ale při bližším pohledu odhalí krásu baroka v jeho nejlidštější podobě. Baroko, které se nevešlo jen do velkých kostelů a paláců, ale našlo si cestu i na malou vesnickou náves.

Kaple má čtvercový půdorys a její průčelí zdobí vykrajovaný volutový štít. Měkké křivky, drobné plastické členění a především zvonička nad štítem vytvářejí siluetu, která dává místu charakter. Ta malá šestiboká věžička s lucernou není jen ozdobou. Je to orientační bod, který po staletí říká: tady je střed obce, tady je místo, kde se lidé zastavovali.

A pak je tu zvuk.

Ve svébožské kapli visí bronzový zvon z roku 1946. Vznikl v době, kdy se svět po válce znovu skládal dohromady. Ulilo ho zvonařství Rudolfa Pernera v národní správě v Suchém Vrbném v Českých Budějovicích.

Malý zvon o průměru 28,7 centimetrů zní v hlavním tónu f3 a váží asi 16 kilogramů. Nemá nápisy ani okázalou výzdobu. Jen dvě jednoduché linky obíhající nad věncem zvonu, značku Pernerova zvonařství a letopočet L.P. 1946.

Možná právě v tom je jeho půvab. Nestrhává pozornost na sebe. Slouží.

Dodnes je rozezníván tradičním ručním způsobem. A v době automatických mechanismů má takové gesto zvláštní kouzlo. Člověk uchopí provaz, dá zvonu pohyb a na chvíli se stane součástí živé paměti místa, které spojuje generace před ním i po něm.

Zvony totiž nejsou jen předměty. Jsou to malé časomíry krajiny. Oznamují svátky, loučení, návraty i obyčejný rytmus dne.

Hlasy jihočeských zvonů můžete ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice slyšet každý den v poledne. Na přípravě pořadu spolupracují kampanolog Radek Lunga, mistr zvuku Marek Svoboda a editor Jan Kopřiva.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.