Historii sklářství na Novohradsku připomínají na hradě

18. září 2017

Expozici buquoyského sklářství můžete navštívit v druhém poschodí věže na hradě v Nových Hradech. Uvidíte výrobky z čirého skla zdobené řezbou nebo brusem i ukázky unikátního černého a červeného neprůsvitného skla hyalit.

„Ferdinand Buquoy přivedl do Čech ze svých belgických panství skláře, kterým se podařilo u nás poprvé rozjet výrobu čirého křišťálového skla. Do té doby se vyrábělo takzvané sklo lesní, které bylo zabarvené dozelena, nebo dohněda. Ve sklářské surovině byly totiž přítomny oxidy kovů, které sklo zabarvují,“ vysvětluje kastelán Jan Smolík.

Právě buquoyští skláři podle něj přivezli na Novohradsko technologii, která dokázala zabarvené sklo vyčeřit. „Tím vlastně začala produkce slavného českého křišťálu,“ připomíná.

Český křišťál byl na rozdíl od křišťálu italského velmi tvrdý, a proto se hodil pro zdobení řezbou a brusem. „Ve sklárnách, které vznikaly v celých Novohradských horách, se vyráběly sklenice. Ty pak byly odvezeny do centra panství do Nových Hradů a obce Údolí do brusíren skla, kde výrobky dostávaly finální podobu,“ doplňuje.

Důvody rozmachu sklářství na Novohradsku byly hlavně ekonomické. V kraji byl dostatek lesů s dřevem, kterého bylo víc, než Buquoyové mohli vytěžit a prodat. „Tam právě vznikaly sklářské hutě, ve kterých se topilo dřevem. Protože transport byl velmi drahý a náročný, téměř nemožný, tak namísto toho, aby se dřevo stěhovalo do skláren, se sklárny stěhovaly za dřevem,“ říká Jan Smolík.

Sklárna na místě fungovala, dokud bylo v okolí dost vhodného dřeva. „Poté, co bylo vytěženo veškeré dřevo, se sklárna přestěhovala někam jinam. Proto v Novohradských horách nalezneme pozůstatky několika desítek skláren. Ony všechny samozřejmě nepracovaly najednou, ale postupně se stěhovaly,“ doplňuje kastelán.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio