Historická Červená věž v Litomyšli vám nabídne nevšední pohled na město i další památky

17. květen 2023

Červenou věž byste v Litomyšli našli na zámeckém návrší, nedaleko renesančního zámku, barokní jízdárny a zámeckého pivovaru. Věž je dnes součástí areálu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, která ji využívá jako výstavní prostory. Nejvyšší patro nabízí pak krásnou vyhlídku na město.

Červená věž má podobu hranolu a výšku necelých 16 metrů. Je jediným viditelným pozůstatkem pozdně gotického opevnění litomyšlského Horního města. To v minulosti několikrát vyhořelo. Podle silně ohořelého zdiva věž patrně získala své jméno, tedy podle načervenalého odstínu lámané opuky, ze které je postavená. Červená věž byla postavena na přelomu 15. a 16. století, v době panství Kostků z Postupic. Jejich znak najdete přímo ve zdivu věže.

Horní město se nacházelo na kopci, mělo svoje vlastní opevnění a s Dolním městem bylo spojené fortnou. Hradby Horního města měly několik opevňovacích prvků a jedním z nich byla právě Červená věž. K ní kdysi přiléhala také brána, která směřovala na Českou Třebovou. Věž má odhalené zdivo, a tak je dobře vidět, jakým způsobem mohla kdysi sloužit. V západním průčelí je například dobře patrný zazděný portál, kterým strážní a obránci města vstupovali přímo na hradby. Dodnes jsou na několika místech patrné pozůstatky obranného systému, například prostory pro zasunutí dřevěných klínů, které zevnitř zajišťovaly dveře.

Nová střecha s vyhlídkou

Po roce 1635, kdy Litomyšl postihl další z pustošivých požárů, začalo Horní město chátrat. Věž ztratila svoji obrannou funkci, údajně pak sloužila jako sklad a také k bydlení. O tom, jak věží procházely dějiny i návštěvníci, svědčí nápisy vyryté ve zdech. Nejstarší pochází z roku 1711. Vnitřní prostory věže se později upravovaly v souvislosti s výstavbou barokního domu č.p. 3, kde měli své sídlo úředníci správy litomyšlského panství. Dnes se v této budově nachází děkanát Fakulty restaurování Univerzity Pardubice.

Dřevěné zastřešení věže, stejně jako vyhlídka, jsou novodobou záležitostí. Zdejší areál od roku 1993 využívala nově založená soukromá Škola restaurování a konzervačních technik, později Institut restaurování. Stavba nového interiéru věže, rozčleněná do tří podlaží, byla provedena v roce 1995, a to podle návrhu architektů Mikuláše Hulce a Evy Antošové. Ve věži vzniklo Muzeum restaurování a historických technologií. Jeho sbírky jsou v současné době uloženy převážně v depozitáři. Z vyhlídky je krásný výhled přes střechy pivovaru na renesanční zámek, Piaristický chrám, Klášterní zahrady a panorama Litomyšle.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.