Herci Dejvického divadla: Čtvrtá hvězda nás označkovala, lidé chtěli fóry za každou cenu
Opravdovým fenoménem je v současné době Dejvické divadlo. Diváci doslova bojují o vstupenky na představení, velký úspěch měl seriál Čtvrtá hvězda, ve kterém si zahrál celý ansámbl, soubor získal řadu cen a vznikly i dva filmy podle inscenací.
Na 14. října 2017 připadá 25. výročí od založení Dejvického divadla. První čtyři sezóny tu působil herecký soubor pod vedením pedagoga a režiséra Jana Borny, který pak přešel do nově vzniklého Divadla v Dlouhé. Na jeho místo nastoupil herec a režisér Miroslav Krobot se svým absolventským ročníkem z katedry alternativního a loutkového herectví DAMU.
V té době přišel do Dejvického divadla také například Ivan Trojan. „S kolegou Lukášem Hlavicou jsme byli sedm let na Vinohradech a v průběhu toho angažmá jsme dospívali k tomu, že bychom chtěli dělat divadlo jiné. V tom jsme se dozvěděli, že Mirek Krobot odchází z Národního divadla se svým ročníkem do uvolněného Dejvického divadla. Tak jsme se sešli a Mirek řekl, že stejně chtěl ten ročník doplnit zkušenějšími herci. Dál jsme oslovili Martina Myšičku a Davida Novotného,“ vzpomíná.
Mezi studenty z absolventského ročníku Miroslava Krobota byla Klára Melíšková. „Pro nás to byla obrovská pecka, protože nám to fakt šlapalo. Byli jsme šťastní, že můžeme zůstat spolu a zároveň ještě s Mirkem, že můžeme opravdu dělat divadlo a nemusíme shánět angažmá na oblasti. Bylo to úplně jako sen,“ vypráví.
Postupně soubor doplnili mladší herci jako Lenka Krobotová, Pavel Šimčík, Václav Neužil nebo Jaroslav Plesl.
V současné době je Dejvické divadlo velmi úspěšné a na vstupenky se stojí dlouhé fronty. „Za to jsem samozřejmě rád, ale pro mě je asi důležitější ten vnitřní pocit úspěchu. Divadlo má podle mě směřovat k tomu, aby spojovalo lidi na jevišti a v hledišti, aby se mluvilo o společných věcech, což jde dělat v malém prostoru s dobrými herci,“ říká Miroslav Krobot.
Podle něj by podobný fenomén mohl vzniknout i mimo Prahu. Nezáleží na lokalitě, ale na nadšení, vůli a chuti riskovat. Herci se ale také shodují, že naprostou nutností je divadelní klub. „Každé divadlo musí mít klub. Pokud ho nemá, tak nemůže přežít. Tam se o práci mluví, je to strašně důležité a další rozměr tomu dává, když je ten klub přístupný i divákům,“ připomíná Ivan Trojan.
Ještě větší popularitu přinesl Dejvickému divadlu před nedávnem sitcom Čtvrtá hvězda. Televizní sláva ale měla i svou stinnou stránku. „Seriál nám přidal diváků, ale zároveň přidal víc těch diváků, kteří k nám chodí ze snobárny a očekávají, že uvidí představení ala Čtvrtá hvězda. Vznikla taková vlna, kdy hrozilo, že se bude chodit víc na ty ksichty než na divadlo,“ zmiňuje Martin Myšička.
Některým hercům dokonce vzala Čtvrtá hvězda iluze. Své o tom ví Pavel Šimčík, který si zahrál hluchoněmého. „Mně to dalo novou zkušenost se znakovou řečí a samozřejmě popularitu. Stalo se mi ale, že mě potkali neslyšící a začali na mě znakovat, jenže já jsem jim vůbec nerozuměl a oni byli strašně zklamaní. Neuměl jsem toho tolik, abych si mohl popovídat, takže mi to vzalo iluze. Byl to vlastně takový dvousečný meč,“ přiznává.
Herci to pociťovali i při představeních. Někdy se diváci smáli v nevhodných chvílích, zkrátka chtěli vtipy za každou cenu. Potvrzuje to ředitelka Dejvického divadla Eva Kejkrtová Měřičková. „Těsně po odvysílání začali chodit trochu jiní diváci, kteří se chtěli bavit za každou cenu. Jednou jsem i přemýšlela, jestli nemám dvě paní vyvést, protože ty už se plácaly do kolen, sotva Jarda Plesl přišel na jeviště a ještě neřekl ani slovo. Nedávaly mu vůbec prostor, aby hrál,“ vzpomíná.
Mluvilo se také o tom, zda na téma Čtvrtá hvězda nevznikne představení. To se ale podle Miroslava Krobota nestane. „Já si myslím, že by to bylo zbytečné. Bylo by to sice asi komerčně úspěšné, ale my bychom byli radši komerčně úspěšní s jinými tituly. Já tím žánrem vůbec nepohrdám, ale ve vztahu k divadlu je to opravdu dvousečná zbraň. Přineslo nám to úspěch, ale označkovalo nás to,“ dodává.
Naopak už ale chystá projekt s novým cirkusem La Putyka. „Rozhodně nechceme předvádět, že herci Dejvického divadla umí kotoul, a ani nemám odvahu chtít po artistech, aby řekli monolog. Ale láká mě jejich obrovský prostor oproti našemu malému divadlu, jestli tam dokážeme něco sdělit, a může to být zábavné. Třeba si zlepšíme fyzičku,“ naznačuje s úsměvem Miroslav Krobot.
O tom všem a mnohém dalším byla řeč v exkluzivním rozhovoru s devíti členy Dejvického divadla, který vznikl ve studiu Českého rozhlasu České Budějovice. U jednoho stolu se sešli herci Klára Melíšková, Lenka Krobotová, Jana Holcová, Ivan Trojan, Martin Myšička, Miroslav Krobot, Václav Neužil a Pavel Šimčík a ředitelka Dejvického divadla Eva Kejkrtová Měřičková. Záznam si můžete poslechnout v odkazu výše nebo se podívejte na video, které nabízí ještě delší verzi!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.